Vstříc lepším zítřkům... XD

Hurá! Zimní semestr za mnou a dva týdny flákání přede mnou. XD

Včera jsem zdolala genetiku, sic nepříliš slavně, ale aspoň na první pokus, díky čemuž jsem byla ušetřena dalšího týdne nad skripty.
Než se budete ptát, ano, dělala jsem jen jednu zkoušku. Každopádně mi to stačilo, díky. Člověk by řekl, že našprtat se nějakých blbých pět set stránek nebude problém, ale u genetiky mi to přišlo spíš jak pět tisíc. x_X
Dobře, tak hrozné to nebylo. Nakonec (bezpečně po zkoušce) jsem došla k závěru, že některé kapitoly byly fajn.
I když ze začátku jsem z toho byla docela nešťastná, pak to do sebe ale začalo i celkem zapadat. Přesto pro mě genetické mapovaní navždy zůstane mlhavým pojmem.
Možná by pomohlo, kdybych místo toho natěšeného stepování před menzou bývala chodila na přednášky, ale žaludek má holt přední slovo... XD

Co ale nikdy nepochopím, je fanatická záliba naší fakulty pořádat zkoušky aspoň o dvou částech. Opět jsme psali test a teprve potom jsme se mohli probojovat k ústní, echm.

Ten test byl vůbec vtipný. Vlastně ani ne ten test, spíš to, co tomu předcházelo.
Přestože jsem z domova vycházela s dostatečnou rezervou, autobus vynechal interval, metro začalo z nepochopitelných důvodů stavět mezi zastávkami, takže cesta trvala dvakrát tak dlouho a obě tramvaje na Albertov mi ujely, díky čemuž jsem do ústavu naběhla asi tak pět minut před zahájením testu.
Kvůli eleganci jsem si vzala kozačky na podpatku, což nebyl zrovna jeden z mých nejlepších nápadů, protože z toho časového skluzu jsem byla pekelně nervózní a už tak nejisté nožky se mi začaly viklat celkem povážlivě.

Po testu následovalo pětihodinové čekání na zkoušku a vážně jsem byla nesmírně vděčná, že tam byla polovina našeho kruhu, protože samotná bych se tam asi zbláznila. Takhle jsem si zachovala aspoň nějaký zdravý rozum a pouze jsem hlady šilhala.

Zkouška sama o sobě byla velice zábavná. Vytáhla jsem si tradičně blbé otázky, v podstatě nějaké z mé nenáviděné desítky, ale už jsem zvyklá, no. XD Kupodivu mi méně dělalo problém téma, z kterého jsem měla větší obavu, zatímco na tom druhém, o němž jsem si myslela, že nebude tak hrozné, jsem málem vyletěla. Třetí bylo naštěstí okecávačka a zkoušející asi už rezignovala, tak mě nechala projít.


Jinak moc mě baví, jak se člověk během roku snaží, aby vypadal pokud možno vzhledně a líbivě a během zkouškového se přemění v naprosté monstrum.
Fakt, potkat sama sebe o svém zkouškovém, tak umřu hrůzou a nedotknu se své osoby ani desetimetrovou tyčí.
Umaštěné vlasy, bojový účes, šílený pohled a hadry, nad kterými by zaplakal i bezdomovec... Prostě troska, no. XD
Možná tak jednou přijdu na zkoušku, třeba mi to dají rovnou z milosti. XDD