překlad Let Dai - 2. část z 2. booku

Ehm, tak po skoro 4 měsících *lehce nevěřícně zírá na datum* jsem se dohrabala k dalšímu přeložení Let Dai. Bohužel je to hodně chudá aktualizace, pouhých 20 stránek. *nejistě přešlápne* No... ale nebudeme to ze začátku přehánět, jo? XD

Další část se pokusím přeložit do 14ti dnů, ale tenhle rok je pro mě fakt docela záhul - maturuju, chodím na brigádu a mám další povinnosti, takže když už mám nějaký ten volný čas, opravdu mi dá práci se přimět k něčemu užitečnějšímu a aktivnějšímu... x_x

Překlad tady.

Totally Captivated

žánr: komedie, lehké yaoi, drama (občas)

počet volume: 5+

manhwaka: Ha-Jin Yoo

licenzlé: Netcomics

download: Mangatraders (1.-1. kapitola 6. vol)

Třiadvacetiletý Ewon Jung je skálopevně přesvědčený, že každý pád člověka má na svědomí lidská zvědavost.
Naneštěstí, jednou z obětí oné vlastnosti je i on sám.

Podvádět partnera skutečně není ten nejlepší nápad, zvláště když se jím necháte načapat "in flagranti" a to ještě pro tak hloupý důvod, jako ozkoušení sexu bez lásky.
Sice to může zodpovědět vaši dlouho pokládanou otázku, jestli sex může být skvělý i s milencem, ke kterému nechováte žádné hlubší city, jenže jako v případě Ewona to nemusí mít zrovna tu nejšťastnější dohru.
Váš teď už ex-přítel by se mohl urazit, ignorovat vaše prosby a volání o usmíření a místo toho si nabrnknout mladého přitažlivého mafiánské bosse, jenž s vámi vytře podlahu, protože mu váš bývalý přítel nakukal, že jste psychopat, co ho pronásleduje na každém kroku. A nakonec můžete být donuceni zadarmo pracovat v kanceláří onoho "businessmana" jako sekretářka, uklízečka a otrok v jednom.
Samozřejmě za všudypřítomného zlomyslného pohledu vašeho ex, jenž po většinu času nemá na práci nic lepšího než se plazit po svém novém přitažlivém příteli a okatě vám dávat najevo svůj nezájem.

Jo, někdy je lepší nedávat zvědavosti příliš velký prostor...



Na Totally Captivated jsem narazila zhruba ve stejné době jako na Let Dai. Oba tyto tituly jsou manhwy a jsou dokonce i licenzlé stejným americkým nakladatelstvím, Netcomics.

Tím však veškerá jejich podobnost končí. Zatímco Let Dai má mnohem propracovanější a detailnější kresbu, vážněji pojatý příběh a svým způsobem i reálnější postavy, Totally Captivated mi na první pohled připomíná spíš klasické yaoi mangy, a to ne jen kresbou, která se více přibližuje právě japonskému stylu díky absenci plných rtů a zvýrazněných očí, ale i laděním a povahou příběhu.

Zdůrazňuji však tu vazbu "na první pohled", protože si stačí přečíst pár stránek a musíte nutně dojít k závěru, že před vámi právě leží jedna z nejvtipnějších a nejzábavnějších yaoi.
U téhle manhwy jsem se skvěle bavila a to oním, u yaoi výjimečným, způsobem - bavila jsem se totiž autorčiným situačním smyslem pro humor, ne směšností scén nebo uslazeností dialogů a dokonce jsem si ani nemusela rvát vlasy nad dementností ukeho nebo semeho...

Tím se tedy dostávám k samotnému žánru Totally Captivated, v podstatě jde o komedii, což už vám pravděpodobně došlo, proto ode mě asi nebylo úplně fér ji srovnávat s Let Dai, což je počin, který je všechno, jen ne komediální.
Pochopitelně žánru jsou uzpůsobeny i postavy, takže logicky nemůžete čekat nějaké propracované psychologické rozbory jako v už výše zmíněném Let Dai. Tím však nechci v žádném případě snižovat kvalitu postav tohohle komiksu, naopak se musím přiznat, že tak sympatické postavy jsem v yaoi už dlouho neviděla, jestli vůbec někdy, a, pozor, hlavní hrdina, uke, je naprosto dokonalý.
Vážně jsem si nikdy nemyslela, že tohle o nějakém uke prohlásím, ale nemůžu si pomoct - Ewon nebrečí, vzteká se, dokáže být roztomilý a je tak nějak nevinně promiskuitní, že si člověk zkrátka nemůže pomoct a musí si ho zamilovat. XDD

V čem Totally Captivated trošku pokulhává je příběh, jenž slouží víceméně jen postavám a zcela se jim podřizuje. Nějakou dějovou linii Totally Captivated má, ale doporučuji ji spíš hledat než na ni čekat.
Samozřejmě se tam něco stále děje a výborně se u toho bavíte, ale když se ohlédnete, uvědomíte si, že se tam vlastně nic moc nestalo, pouze se tam řeší vztahy mezi ústředními postavami.
Pokud by šlo o normální mangu/manhwu asi bych to vnímala jako minus, v případě yaoi jsem ale už smířená se skutečností, že yaoi děj zpravidla prostě nemá.


Pokud se však přes to překlenete, což by neměl být po tvrdé yaoi průpravě problém, a tuhle manhwu si stáhnete, zaručuju vám, že se konečně nad yaoi upřímně a positivně pobavíte.



POSTAVY


Ewon Jung

Nebohý hlavní hrdina, osiřelý student a uke, který ze zvědavosti vyspal s cizím mužem, byl načapán svým přítelem a skončil jako otrok bez nároku na výplatu v kanceláři mafiánského bosse, Mookyula Euna, současného přítele Ewonova ex, Jiho Shina.

Ewon je drzý, poměrně horkokrevný a věrnost mu toho příliš neříká. I přesto ale není záměrně krutý nebo necitelný, naopak se k ostatním lidem často chová mile a přátelsky.




Mookyul Eun

Seme.
To už tak nějak vypovídá o všem - chladný, majetnický, sebevědomý, bohatý, úspěšný a zatraceně přitažlivý mafiánský boss se železnou pěstí (doslova). Přes svoje cool vzezření dokáže být někdy pořádná osina v zadku a dětinský spratek, zvlášť v záležitostech týkajících se Ewona.

Mookyul vyrůstal jako sirotek. Když mu bylo 13 let, tak se jeho výchovy a vzdělání ujal úspěšný manažer Gung-Wong Lee, s nímž potom udělal dohodu, že do 30ti let bude pro něj pracovat bez ohledu na vlastní zájmy.
Jejich vztah je vůbec zvláštní, rozhodně se k sobě nějak moc podezřele mají, tedy aspoň po té fyzické stránce, po citové to trochu pokulhává.



Jiho Shin

Ewonův podvedený zlomyslný ex, který ho nepřímo uvrhl do mafiánského světa a současný přítel Mookyula.

Mookyulovi namluvil, že ho Ewon obtěžuje a nedá mu pokoj, proto se Mookyul rozhodl Ewona zaměstnat a z pozice nadřízeného mu tak znepříjemňovat život jak jen to půjde a vůbec na něj pouštět všelijakou hrůzu.







bezejmenní mafiáni - "Ewonův fanclub"

Mookyulovi podřízení, kteří Ewona naprosto zbožnují a nedokáží bez něho už přežít. Je-li Ewon nepřítomný déle než hodinu, hrozí akutní ohrožení utopením se v odpadcích nebo otrávením kofeinem špatně připravenou kávou.









Gung-Wong Lee

Učitel Mookyula a úspěšný manažer, ale je jen ve hvězdách, co všechno ho učil. *podezřívavý pohled*

Scany

... aneb jak je těžké býti ukem...

Americká yaoi

Teda, já věděla, že Amíci mají někdy dost pošahaný vkus, ale že vydají něco takového... *nechápe* No, ale abych nepředbíhala...

Celý uplynulý víkend jsem bezradně bloumala na internetu a hledala nějakou zajímavou yaoi povídku nebo román, ale nikde nic... Teda povídek a románů bylo hodně, ale šlo víceméně o stupidní výtvory silně pochybné kvality...

Během této časožroutské a úspěchem nekorunované činnosti mi napsala Katsumi a ptala se, co dělám. S masochistickou chutí a novou vlnou energie jsem jí vylíčila své strasti, postěžovala si a dočkala se odpovědi:

K: Ještě furt ? XDDD No na Arigatou manga (livejournal) jich teď někdo uploadl spoustu (yaoi/gay novel), ale už ty obálky ve mě vyvolávají naprosto roflovací reakci :-D
G: (v naivním přesvědčení): To jsem asi už všechno četla. XD
K: Obdivuju tě. XD Já bych se jich ani nedotkla. XD
G: (klikla na stránky a vypadly jí oči z důlků): *toto nečekala*

K: He?
G: Tak nečetla... Já myslela, že mluvíš o těch japonských!! (o BL (yaoi) novelách od japonský autorek) Co je TOTO?!?!?!?
K: Však říkám :-D Americký yaoi je vážně...ROFL :-D
G: Bože...třeba to není tak hrozný jako ty obálky... *stále otřesena*
K: No horší než ty obálky to ani být nemůže. XD
...
K: To i ten nafouklý balónek v kalhotách byl lepší XDDD

*do dnes se z "kulturního" šoku vzpamatovává*

Varování k The Legend

Teda, není to varování ani tak k tomu seriálu, ale spíš k tomu příspěvku, co jsem na něj vyplodila. Je dlouhý... je hodně dlouhý.... Ale přísahám, že jsem tam nevykecala žádný spoiler a víceméně jen, trošku podrobněji, převyprávěla první episodu... A pár informací z prvních episod, ale nic zásadního a pouze to, s čím jsem se normálně setkala při popisu obsahu na anglických stránkách.

Hold, psát recenze neumím, pouze oslavné kilometrové příspěvky, no... XD Tak snad se tím někdo prokouše, protože ten seriál za to stojí. Berte to jako výzvu! XD

The Legend (2007)

- alternativní název: The Story of the First King's Four Gods, Tae Wang Sa Shin Gi

- žánr: historické, fantasy

- počet episod: 24

- délka episody: 1 hodina

- download: LJ Jdramas (complete, host links - Megaupload)

Před dvěma tisíci lety byla Korej krutě zmítána válkami. Kmen Tygra v čele s kněžkou ohně, Kaijin, byl v té době nejmocnější a nejkrvežíznivější kmen. Dobýval další a další kmeny a stále rozšiřoval svá území. Jeho jediným protivníkem, jenž se mu odmítal podrobit a jako jediný se mu vzepřel, byl mírumilovnější kmen Medvěda.
Naneštěstí, to znamenalo pokračovat ve vzájemném zabíjení.

Hwanung, syn Nebes, nemohl snést pohled na to neustále vraždění, proto se rozhodl sestoupit do světa lidí a přivést sebou tři Strážce, z nichž každý měl střežit jednu světovou stranu a ochránit slabší kmeny před výbojnějším kmenem Tygra - Baek-Ho (Bílého tygra) pro západ, Cheong-Ryong (Modrého draka) pro východ a Hyeon-Mu (Černého Želvího hada (?Turtle snake)) pro sever.
Většinu kmenů sjednotil a tak vznikla prosperující, mírumilovná země, Jooshin.

Kmen Tygra se však odmítal připojit k Hwanungovi a vzdát se svých území, a proto vytáhl znova do boje. Během nadcházející bitvy byla Kaijin smrtelně zraněna a zemřela by, kdyby se nad ní Hwanung neslitoval a její zranění jí nezhojil. V tu chvíli kněžka ohně poprvé poznala, co to znamená se zamilovat. Přesto ale válčení proti Hwanungovým lidem stále pokračovalo.

Jedné noci k ní sestoupil Hwanung a odejmul jí její moc. Kněžka tak ztratila i ten poslední důvod proti němu dál bojovat. Vrátila se tedy do své vesnice a byla rozhodnutá učinit dalšímu zabíjení přítrž a stanout po boku Hwanunga. Jenže Starší kmene Tygra s její náhlou změnou postoje nesouhlasili, odmítali se vzdát, takže je Kaijin ve vzteku všechny zabila a po té utekla.

Mezitím Hwanung předává válečnici z kmene Medvěda, Seo, do opatrovnictví Srdce fénixe, artefakt, v němž vězí Kaijina moc.

Když Kaijin po dlouhém putování dorazí ke kmeni Medvěda, Hwanung se zrovna vyznává Seo ze svých citů. V tu chvíli Kaijin ovládne vztek a žárlivost, rozhodne se vrátit zpět do svého kmene a pomstít se.

O pár měsíců později Kaijin skutečně na kmen Medvěda zaútočí, bohužel zrovna ve chvíli, kdy Seo porodí Hwanungovi, jenž musel opustit svět smrtelníků, syna. Kaijin o jejich dítěti ví, unese ho a vyhrožuje, že pokud si pro něj sám Hwanung nepřijde a nevrátí jí její moc, bez milosti ho zabije.
Seo se vydá svého syna zachránit, bojuje s Kaijin, ale kněžka má převahu a podaří se jí dítě hodit do rokle. V Seo se vzedme vražedná nenávist, na níž zareaguje Srdce fénixe a probudí Temného fénixe, ničivou podobu Rudého fénixe, který začne rychle pustošit okolí a vše srovnávat se zemí. Zrovna v té chvíli sestoupí z nebes Hwanung, jenž stihne ještě jejich syna zachránit. Povolá všechny tři Strážce, aby Fénixe zastavili, ale ti jsou neúspěšní. Nezbývá mu tedy než ženu, kterou miluje a jež se stala zdrojem moci Temného fénixe, zabít.

Po oné tragické události Kaijin spáchá sebevraždu a Hwanung se rozhodne zapečetit moc čtyř bohů, Bílého tygra, Modrého draka, Černé Hadí želvy a Rudého Fénixe, do artefaktů. Svěří je důvěryhodným lidem s prohlášením, že až na obloze bude jasně zářit hvězda Jooshin, ohlásí zrození velkého krále, „krále Jooshin“, který sjednotí Korej a přinese jí mír. Moc artefaktů, posvátných symbolů, se potom probudí, do té doby je ale musí pečlivě střežit.

Uplynuly stovky a stovky let. Na obloze jednoho večera jasně zaplane hvězda Jooshin. Tu noc se narodí v provincii Goguryeo dvě děti, obě dvě královské krve. Ho Gae, jako syn královy sestry a mocného šlechtice Yona, a druhý, Dam Duk, jako syn prosté ženy a králova mladšího bratra.

Roky plynou a král Goguryeo začíná chřadnou. Je nucen si vybrat svého nástupce. K všeobecnému překvapení se král po poradě s kněžkou Orákula, prostřednicí mezi světem smrtelníků a Nebesy, rozhodne pro svého mladšího bratra a jeho syna, dávaje tak přednost před sestřiným synem, který je okolím pokládám za budoucího krále Jooshin, protože pouze o něm se ví, že se narodil pod hvězdou z proroctví.

Dam Duk a jeho otec jsou tak vrženi do dvora plného intrik, kde nejsou vítání ani respektováni a nemají krom Orákula téměř žádnou podporu. Dam Duk je nucen vystupovat jako málo schopný, nešikovný a uzavřený princ neustále ve stínu svého oblíbeného a nadaného bratrance Ho Gaeho, což je jediný způsob, jak si uchránit vlastní život.
Přestože byl Ho Gae od mala vychováván jako budoucí král, necítí k Dam Dukovi žádnou zášť a rychle se s ním spřátelí. Po budoucí kněžce Orákula, Kihě, se tak stává jedním z mála přátel mladého prince.

Bohužel, Ho Gaeova matka se pokusí otrávit Dam Dukova otce a jemu nezbývá než ji dohnat k sebevraždě, protože veřejné potrestání by mohlo způsobit občanskou válku. Těsně předtím než žena zemře, varuje před ním svého syna a ten od té chvíle Dam Duka vášnivě nenávidí a přísahá mu pomstu.

Tím začíná příběh korunního prince Dam Duka, budoucího 19tého krále Goguryeo.

Přiznávám se, že zpočátku mě The Legend nijak zvlášť neoslovila. První díl, vyprávění výše popsané legendy, jsem sledovala docela nezaujatě a mírně se děsila z představy, že se v podobném duchu ponese i zbytek seriálu. Přes svou skepsi jsem ale musela chtě nechtě ocenit efekty, které byly na seriál víc než dobré, skoro se mohly vyrovnat těm filmovým. Pravda, ze Strážců šikovný počítač jen křičel, ale pořád to bylo vkusné... Žádný otřesný latex, provázky a maňásci. No, asi se není čemu divit, když seriál stál 48 milionů dolarů...

No a potom se děj přesunul do "současnosti". V tom okamžiku jsem mu zcela propadla a když se na scéně objevil dospělý princ Dam Duk, klesla mi čelist.
V tu chvíli jsem si musela video stopnout a jít se vydýchat, protože tak nádherného chlapa jsem v životě neviděla. Krom toho, to úchvatné stvoření, Yong-Joon Bae, dokonce umělo skvěle hrát. A to opravdu netvrdím jen kvůli jeho (dechberoucímu) vzhledu.
Podařilo se mu totiž z prince Dam Duka udělat úžasnou postavu.

Strašně špatně se to vkládá do slov, ale jeho charakter a vystupování ve vás prostě musel něco zanechat. Za všech okolností klidný, téměř nikdy nezvyšující hlas a snažící se vše brát s nadhledem, se sebevědomím, které nikdy nehraničilo s arogancí, elegantní, s charismem na rozdávání a často s takovým zvláštním úsměvem na tváři, jako by se bavil nějakým soukromím vtipem. (A když se usmál opravdu široce, to si pak Gladness musela zaskočit dát studenou sprchu. XD) Prostě Dam Dukova povaha si mě totálně získala a i když nemám idealisty ráda, v případě Dam Duka mi tenhle přístup v nejmenším nevadil, protože jakmile šlo do tuhého, něco, většinou opravdu rozumného, dělal, neplácal o míru. Vlastně, když nad tím tak přemýšlím, tak zas takový klasický idealista to nebyl, protože některá jeho opatření nebyla zrovna... vyloženě klaďácká a superčestná.

Zbytek postav mě taky mile překvapil, zvlášť jedna z hlavních ženských hrdinek, Sujini. Tu jsem si upřímně oblíbila, byla totiž děsně roztomilá, při nebezpečných situací nebrečela, ale bojovala, a vůbec s Dam Dukem tvořili takový rozkošný pár... Zvlášť scény, v nichž se společně opíjeli vínem, byly kouzelné. XDD

Nebudu tu rozebírat výkony dalších herců, které podle mě byly dobré, a jejich postav, které jsem až na pár výjimek měla ráda, to by bylo nadlouho. Jen bych se asi pozastavila u hlavního záporáka, v něm vidím největší slabinu seriálu. Připadal mi totiž chvílemi směšný, což není zrovna ten pravý pocit, jež by měl ve vás záporák vyvolávat, a vážně by mě zajímalo, kdo mu nakukal, že nejděsivěji člověk působí, když cosi děsně dramatického pronáší, šermuje rukama div si nevypíchne oko a přitom poulí zle očima, divže mu nevypadnou z důlků. x_X Pardon, ale z toho chytám tak akorát záchvaty smíchu. Nemluvě o scénách, kdy jsem si myslela, že už konečně umřel a on k mému nezměrnému údivu vyskočil někde zpoza rohu, to se mi už fakt chtělo úpět. Naštěstí pak jeho úlohu přebrala jiná postava, s mnohem zajímavějšími, méně černobílými, pohnutkami.

I přes tuto chybku podle mě nemá The Legend ve svém žánru konkurenci. Příběh možná nepatří k úplně nejoriginálnějším, ale pojmutí je záživné – intriky královského dvora, jež hrají v seriálu důležitou roli, jsou velice atraktivním lákadlem, - postavy si člověk snadno oblíbí a zamiluje, seriálové kulisy a efekty v nejmenším nepůsobí levně, naopak, a hudba je potěcha pro ucho. (Stáhla jsem si OST! XD)

Takže, zase a zcela nečekaně, doporučuju. A ne že mi budete slintat na Yong-Joonem (Dam Dukem)... Ten už je zabraný! Poohlídněte se po jiné kořisti... XD

POSTAVY (a herci)

Dam Duk, reinkarnace Hwanunga (Yong-Joon Bae)

Korunní princ Goguryeo, který by se velice rád vzdal svých budoucích vladařských povinností a přenechal je podle něho schopnějšímu a vhodnějšímu kandidátovi, Ho Gaeovi. Bohužel, tím by si podepsal vlastní rozsudek smrti...

Dam Duk vše řeší zásadně sám, (z čehož jeho generálové tak trochu šílí), nenávidí, když za něho ostatní nasazují život a okolí si dokáže rychle podmanit svým zvláštním charisma, vznešeným vystupováním (pokud zrovna neleze ne právě elegantně přes hradbu paláce), inteligencí a bezprostředním chováním.

Sujini, reinkarnace Seo (Ji-Ah Lee)

Sujini je sirotek nalezený jako novorozeně ve vypáleném šlechtickém sídle v provincii Baekje. Hyeon Go se jí ujal, vychoval a vzal za učně. Zároveň ji však i hlídá, protože ji vesnice podezírá, že je Strážkyní Temného fénixe. Pokud by se to potvrdilo, Hyeon Go by ji musel zabít.

Sujini je gamblérka s pořádné prořízlou pusou a výborná lučištnice. Často chodí v chlapeckém oblečení, má vřelý vztah k vínu a vůbec v ní člověk hledá dívku jen s obtížemi. Přestože je poněkud oprsklá, rozhodně není necitelná nebo zlá, naopak je dost nesobecká, hlavně pokud jde o záležitosti týkající se Dam Duka.
Je to taky jediný člověk, v jehož společnosti se Dam Duk cítí skutečně uvolněně a bezstarostně.

Kiha Seo, reinkarnace Kaijin (So-Ri Moon)

Kiha se narodila jako princezna provincie Baekje a je starší sestrou Sujini. Těsně předtím, než byla její matka lidmi z klanu Hwacheon zavražděna, pověřila Kihu ochranou Srdce fénixe a mladší sestry.
Kihu a artefakt klan Hwacheon unesl, protože během útoku projevila Kiha schopnost manipulovat s ohněm, která je vlastní Strážci fénixe. Vůdce Hwacheonu jí tedy vymazal všechny vzpomínky, následně ji "vychoval" (v podstatě ji vychovala jeho pravá ruka, Saryang) a když byla o něco starší, nastrčil do chrámu Orákula jako špeha.

Kiha je Dam Dukovým prvním přítelem i láskou.

Ho Gae Yon (Tae-Young Yoon)

Ho Gae byl Dam Dukovým druhým přítelem, ale kvůli okolnostem provázejícím sebevraždu jeho matky se stal Dam Dukovým úhlavním nepřítelem. Netouží po ničem jiném, než se stát králem a setnout Dam Dukovi hlavu. Navíc se zamiluje do Kihy a žárlí na její lásku k Dam Dukovi.

Jako mladší býval bezstarostný a laskavý, po smrti své matky se uzavřel a stal se z něho zahořklý a chladný muž, který nezná slitování.

Hyeon Go (Kwang-Rok Oh)

Hyeon Go je vůdcem vesnice Geomul a na znamení jeho "úřadu" mu byla do péče svěřena hůl, která je postvátným artefaktem - nese v sobě moc Černého želvího hada.
Zároveň je to učitel a vychovatel Sujini a později se stane i učitelem a rádcem Dam Duka.

Hyeon Go je velice laskavý, jemný muž, kterému na srdci upřímně leží blaho ostatních.

Jumoochi (Sung-Woong Park)

Velitel žoldnéřů Talgal, kterým Dam Duk výměnou za jejich služby slíbil navrácení jejich území. Bojuje sekerou a má tři pravidla: zaprvé, neútočí zezadu, zadruhé, nezabíjí ženy, dětí a staré lidi a zatřetí, pokud se mu zaměstnavatel nelíbí, odmítne ho. Dam Duk měl tu smůlu, že se Jumoochimu jako zaměstnavatel nelíbil, ale nakonec to svým šarmem (mečem) pochopitelně vyřešil. XDD

Jumoochi se sice 24 hodin denně tváří drsně a nepřístupně, ale ve skutečnosti je to jeden z nejhodnějších a nejčestnějších lidí, s kterými se člověk může setkat.

Daejangro (Min-Soo Choi)

Vůdce klanu Hwacheon, který žije už několik stovek let a ovládá černou magii. Chce pro sebe získat všechny postvátné symboly, artefakty, a skrz ně se dostat k takřka božské moci.
Pro své plány využívá Kihu, jakožto Strážkyni Fénixe, a intriky, které směřuje proti Dam Dukovi a místo něj se snaží dosadit Ho Gaeho (kterého by pak samozřejmě mohl ovládat).



Cheoro (Philip Lee)

Ani ne v deseti letech se stane lordem pevnosti Gwanmi v provincii Baekjae. Jeho obrovská moc pramení ze symbolu Modrého draka, který jeho otec ukryl před nepřáteli v synově hrudi. Od té doby je jeho kůže pokryta podivnou namodralou substancí a během boje ztrácí zdravý rozum. Z jeho nekončící noční můry ho může vysvobodit jen král Jooshin.

Mnoho lidí ho neprávem považuje za stvůru, kvůli jeho vzhledu, ale Cheoro je ve skutečnosti jen hodně osamělý.

My Girl (2005-2006)

- žánr: romantické, komediální, (někdy trochu i drama)

- počet episod: 16

- délka episody: 1 hodina

- download: LJ Jdramas (complete, host links - Megaupload)

Poučena z recenze na Time of Dog and Wolf (edit po dopsání recenze: ehm...x_X), kde jsem se lehce rozvášnila, se pokusím být pro tentokrát o něco stručnější, ano? XD

Příběh populárního korejského dorama My Girl se točí okolo dvou zcela odlišných lidí. Yoo-Rin Yu (Da-Hae Lee) je okouzlující, inteligentní, optimistická a energická mladá žena, rozená lhářka a podvodnice, která plynně zvládá mluvit čínsky, japonsky a anglicky. Naneštěstí má taky v patách mafii, která by ji ráda použila jako páku na jejího zadluženého otce na útěku, takže není divu, že její život je všechno, jen ne nudný.

Na druhé straně Gong-Chan Seol (Dong-Wook Lee) je vážný, zodpovědný, bezúhonný mladý muž a jediný dědic rozsáhlého hotelového impéria.

Oba dva se setkají za bizarních okolností – Yoo-Rin si snaží přilepšit prodejem Gong-Chanových pomerančů z jeho citrusové plantáže. Pochopitelně bez jeho vědomí, což se majiteli ale vůbec nelíbí a hodlá ji na krk hodit obvinění z krádeže. Yoo-Rin se z toho nakonec vymluví a po tomto incidentu se jejich cesty na čas rozdělí.

Osud je ale znova svede dohromady ve chvíli, kdy se Gong-Chan dozví o jejím lingvistickém talentu, spojí si ho s dívčiným hereckým umem a udělá Yoo-Rin neobvyklou nabídku.
Za nemalý finanční obnos ji požádá, aby hrála jeho dlouho ztracenou sestřenici, jež vyrůstala v Japonsku.
Gong-Chanův dědeček je totiž v kritickém zdravotním stavu a trápí se, že nesouhlasil se sňatkem své dcery, vyhnal ji z domu a kvůli její náhlé, předčasné smrti se s ní už nestihl usmířit. Poslední zbytky svých sil tak soustředil na pátrání po své nezvěstné vnučce, které by rád vše vynahradil. Jedině tahle poslední naděje ho udržuje ještě při životě.
Jenže čas je neúprosný a jemu valem ubývá sil a právě proto se Gong-Chan odhodlá k onomu zoufalému plánu, rozptýlit dědečka falešnou vnučkou než najde tu pravou.
Yoo-Rin zpočátku sice váhá, ale když vidí, jak je na tom starý muž špatně a trápí se, navíc sama potřebuje peníze, Gong-Chanovu nabídku přijme.

Od toho okamžiku naberou události nečekaný spád. Starý pán se skoro jako zázrakem uzdraví, zcela unesen svoji půvabnou výřečnou vnučkou, a Yoo-Rin zanedlouho přinese do domu Seolových smích a pohodu, jež tam dlouho chyběla.

Netrvá však dlouho a situace se začne komplikovat. Yoo-Rin se beznadějně zamiluje do Gong-Chana, který se právě vrátil ke své ex-přítelkyni, špičkové korejské tenistce a národní sportovní hrdince, Sae-Hyun Kim (Si-Yeon Park). Gong-Chanův nejlepší přítel, lehkomyslný sukničkář Jeong-Woo Seo (Jun-Ki Lee), zase pro změnu propadne Yoo-Rin, přestože zná pravdu o Yoo-Rině a Gong-Chanově šarádě. Ta však zůstává k jeho citům naprosto netečná a vidí v něm pouze přítele a playboye.

Do toho všeho se ještě přimíchá obtížná situace Yoo-Rinina otce a Sae-Hyun začíná na Yoo-Rin žárlit, protože Gong-Chan tráví s dívkou víc a víc času. Navíc vycítí, že mu dívka není tak lhostejná, jak se tváří. Což není zrovna vítaný zvrat, vezme-li v úvahu Gong-Chanovy a Yoo-Rininy lži, jejichž závažnost jim v každém případě, ať už v nich budou pokračovat nebo se k nim přiznají, znemožňuje společnou budoucnost...

My Girl bylo moje druhé setkání s korejským dorama. Prvenství si bohužel odnesl Full House, který jsem sledovala před rokem, a jenž, jen tak mimochodem, My Girl nedosahuje ani po první minutu stopáže, a na dlouhou dobu se taky stal mým jediným zhlédnutým dorama. V té době jsem z něho měla dosti rozporuplné pocity a protože jsem ho neměla s čím srovnávat, došla jsem k mylnému závěru, že romantické komediální asijské seriály nejsou pro mě prostě to pravé.
Takže oprava, jak které romantické komediální asijské seriály...

Jsem si vědoma faktu, že My Girl zní poměrně klišéodně, neoriginálně a možná i směšně. Přesto si ho dovolím bez zaváhání nominovat na nejkrásnější korejské romantické komediální dorama.

Splnilo vše, co jsem od seriálu tohoto žánru čekala a i něco navíc – skvěle jsem se bavila nad použitým jemným, inteligentním humorem, od druhé poloviny jsem napětím doslova nedýchala a vrchovatě jsem si nad některými scénami pobrečela.
Navíc jsem se konečně setkala s hrdinkou, která dokázala skloubit ztřeštěnost, roztomilost a eleganci, Yoo-Rin byla nejúchvatnější ženská postava s jakou jsem se dosud v dorama setkala. Uvěřila jsem ji úplně všechno a do seriálu vznesla něco ze své osobitosti, kterou celý seriál zvláštním způsobem oživila a učinila z něj něco netradičního.

Celkově byly herecké výkony opravdu dobré, zvlášť tedy hlavní herečka Da-Hae Lee, a, já vím, že teď řeknete, že jsem zaujatá, ale Jun-Ki Lee tam hrál taky skvěle, abyste věděli. XD Vlastně právě kvůli této roli jsem si ho oblíbila a zaujal mě.
Ani Dong-Wook Lee coby Gong-Chan Seol, hlavní hrdina, nebyl vůbec špatný, ale vzhledem k tomu, že jsem polovinu seriálu jeho postavu neměla ráda, neboť mi připadal jako děsný psí čumák a nemohla jsem zaboha pochopit, co na něm Yoo-Rin vidí, zvlášť když se jí dvořilo takové skvostné stvoření jako Jeong-Woo Seo hraný Jun-Kim, to bylo prostě nad mé chápání, se to posuzuje poněkud hůře. Navíc jsem měla pocit, že mezi ním a Yoo-Rin ani ta chemie nijak zvlášť nepracuje... Jenže pak někde v polovině se to změnilo a v tu chvíli jsem opravdu nevěděla, komu fandit, protože jsem měla ráda oba dva rivaly.
Do teď si lámu hlavu nad tím, jestli nám hrál chlapec zpočátku tak nezajímavě a proto mé antipatie, nebo jestli opravdu jeho postava tak protivná v úvodu měla být...

Co jsem dále ocenila, byl přístup scénáristů k postavě Sae-Hyun Kim. I když ji divák prostě fandit nemohl, vyvarovali se zbytečnému očerňování a hanění její postavy. Nesnažili se z ní udělat za všech okolností mrchu, která je schopná bůhví čeho, což je bohužel neoficiální pravidlo, s nímž se v podobných seriálech setkávám víc než často.

Takže stejně jako u Time of Wolf and Dog přemýšlím, zavařuju si tu mozkové závity, co bych dorama vytkla, ale nějak na nic nemůžu přijít.

Naopak mě napadá zase další pochvala, a ta se týká hudby. Já jsem na tuhle složku seriálu docela vysazená a málokdy ji doopravdy ocením, ale tady, stejně jako u výše jmenovaného seriálu, jsem si prostě OST musela stáhnout.

Hm, takže kritika se zase nekoná, zase budu jen doporučovat. Vím, že je to už nudné, když já o věcech, co se mi nelíbí, zásadně nepíšu, tudíž... *bezradně krčí rameny*
No, tak snad jsem někoho z vás nalákala, jen stahujte, stahujte, protože pokud máte tenhle žánr rádi, My Girl si musíte zamilovat přinejmenším stejně jako já. XD