Yamada Taro Monogatari

žánr: komedie

počet volume: 15+

mangaka: Ai Morinaga

download: Goldlilys (volume 1-6)

Abych se přiznala, původně jsem měla v úmyslu zde napsat o další těžce romantické manhwě, jenže pak mi došlo (Gladness je sice vlastníkem pomalého myšlení, ale občas jí i některé věci docvaknou rychleji XD), že moji lásku k sunjeong manhwách tady moc lidí nesdílí, pokud se tedy nejedná o romantiku homosexuální, takže bude asi vhodnější, když zde poreferuju o manze nějakého neutrálního žánru, například komedii. (Ale nebojte se, romantická manhwa přijde příště, mwuhaha, přeci vás nemůžu tak moc rozmazlovat… XDDD)

Hned předem upozorňuju, že manga, o níž tu budu psát, je naprosto brutální komedie. Brutální samozřejmě čistě humorem (zas tak velký sadista nejsem, abych stříkající krev považovala za vtipnou), neboť hýří vtipy, které mě dokázaly sejmout spolehlivěji než by se to povedlo palbě z kulometu...

Taro Yamada chodí na soukromou střední školu a patří mezi ten ohrožený druh, který se může bezostyšně pyšnit jen samými skvělými vlastnostmi, je totiž chytrý, milý, hezký, vyniká ve všech sportech a dokonce i v domácích pracích (kam se na něj hrabou profesionální švadlenky). Takže není divu, že je všemi na škole velice obdivovaný a většina dívek je do něj bláznivě zamilovaná.
Navíc k tomu všemu ještě jeho rodinné pozadí obestírá tajemství, což dotyčné zaláskované dívky neodrazuje ani v nejmenším, naopak… přitahuje je to účinněji než sebelepší balící trik a do jedné jsou skálopevně přesvědčené, že Taro je ve skutečnosti pohádkově bohatý (ehm, a proto se tak vyzná v domácích pracích, jo? XD) a díky tomu se tak rychle stane jejich synonymem pro vysněného prince.

Jenže všechna tahle zmíněná dokonalost má jednu (ne)velkou vadu na kráse, kterou jste možná už odhalili a již sám Taro úzkostlivě tají. Hlavní hrdina sice opravdu oplývá výše zmíněnými povahovými, fyzickými a dovednostními přednostmi, ale jinak je chudý jak kostelní myš, bydlí v polorozpadajícím se domě, (i když nazvat TO domem je dosti optimisticky nadnesené), a aby toho nebylo málo, na krku mu visí praštěná rozhazovačná matka s mizerným vkusem a šest mladších, ustavičně hladových sourozenců… a o ty všechny se musí starat a živit je. Na studenta střední školy je toho docela dost.

Logicky nemůže z této situace chudák Taro vyváznout trvale nepoznamenán, a není tedy divu, že přestože je veskrze laskavá, jemná, dobrosrdečná osůbka, přeci jen je po většinu času jeho mysl zcela ovládána instinktem přežití, tedy myšlenkami pouze na jídlo, jídlo, jídlo, jak získat jídlo, jak se k jídlu dostat, z koho jídlo vymámit a penězi (za ty si koupím jídlo), což v praxi potom znamená, že se nezastaví před ničím a nikým, aby se k onomu jídlu dostal, a to i v případě, že by to znamenalo odhození své mužské hrdosti, využívání svého hezkého vnějšku a dokonalou ignoraci pudu sebezáchovy.



Yamada Taro Monogatari je 15ti dílná stále vycházející epizodní manga, kde vše funguje a pracuje jen ve prospěch komedie, ale nutno dodat, že to mangaka bravurně a obdivuhodně zvládá. V rámci žánru se tak, co se odvažuji tvrdit, jedná o takřka geniální dílo a hrozně lituju toho, že není licenzlé a nemůžu si ho koupit. To bych se už nikdy nemusela bát jakékoli deprese...

Celá manga si tak v podstatě, jak už jsem naznačovala, vytyčila jediný cíl, pobavit. Proto tu hlubokou psychologii postav nehledejte, mohli by jste nad tím totiž strávit zbytek života a úspěch by vám to stejně nepřineslo. Ani v nejmenším to však nevnímám jako zápor, protože postavy jsou do jedné sympatické, výrazné, na drsná traumata z minulosti si tu nehrajou a skvěle slouží svému primárnímu účelu, a to ať už se jedná o samotného hlavního hrdinu, Tara, který je prostě rozkošný, nebo jeho nejlepšího přítele a spolužáka v jednom, Mimuru Takuyu, mimochodem taky jediného člověka, jenž o Tarově nemajetnosti ví a pomáhá mu to tajit, nebo snad ať už jde o Sigiuru, školního playboye či Tarovu rozhazovačnou neschopnou matku, kterou tož bych asi bez výčitek zabila, být na Tarově místě, ale jako čtenář ji prostě musím milovat, protože se postarala o řadu mých záchvatů smíchu...

Příběh je brán obdobně jako postavy, o souvislém a ještě k tomu hlubokém děj s poselstvím tato manga v životě neuslyší, protože je ryze epizodní a řeší se tu děsně dramatické záležitosti typu „nezvěstný králík a hladový Taro“, „dotěrný ex-přítel a Taro-bodyguard“, „Taro versus školní playboy (který se do Tara zabouchne XDD)“ a tak podobně.
Humor je tu zkrátka dokonalý, nenáročný, ale troufám si tvrdit, že i relativně inteligentní... ať tak nebo tak, rozhodně vám však procvičí bránici.

Takže pokud momentálně setrváváte v negativním rozpoložení, povinně stahujte a čtěte. Vůbec nevadí, že to není kompletní (poznámka speciálně pro Taylor XD), protože jednotlivé kapitoly na sebe opravdu zřídka navazují a byla by škoda, abyste zbytečně o Yamada Taro Monogatari kvůli takové triviálnosti přišli.

Polibek od normálního člověka většinou znamená vyjádření hlubšího citu, ne tak však u Tara...

Školní playboy propadá Tarově kouzlu... XD

Abych nezapomněla, existuje i stejnojmenné j-dorama a podle ohlasů to vypadá, že je skutečně dobré. Více třeba tady.

EDIT

To japonské dorama je vážbně strašné. T_T Nevtipné a mizerně obsazené. Mnohem více mě zaujala taiwanská hraná verze...

POSTAVY

Taro Yamada

Hezký, milý, laskavý, chytrý, praktický, ve sportech excelující, v domácích pracích šikovný, ale taky zoufale chudý hlavní hrdina. Celý svůj život tak zasvětil obstaráváním jídla pro svoji matku a šest mladších sourozenců, k čemuž využívá hlavně svojí popularitu ve škole.

Mimura Takuya

Potomek staré rodiny mistrů čajový obřadů, Tarův nejlepší přítel a jediný člověk na škole, který ví o Tarově nuzném způsobu života. Po většinu času ho taky kryje (a krmí XD) a krotí jeho sebevražedné jednání, jež by ho mělo, aspoň jak Taro věří, dovést k jídlu nebo penězům.

Sigiura

Školní playboy a narcista, který se při svém soupeření s Tarem o popularitu a obdiv na škole do něho nechtěně zamiloval.

Tarova matka

Krásná mladá matka Tara a jeho mladších sourozenců oplývající sice sladkou povahou, ale bohužel i taky mizerným vkusem a rozhazovačností.

Obvykle to u nich doma probíhá podle jednoduché rovnice: Taro riskuje svůj život pro peníze -> jeho matka je záhy utratí za příšernost, jež ona sama považuje za umění (asi jako jediná na světě). Co na tom, že budou o hladu a střecha domu jim padá na hlavu...

Tarovi sourozenci 1, 2, 3, 4, 5, 6 (pohlaví neidentifikovatelné)

Tarem vycvičená rota, jejíž jediným úkolem je sehnat jídlo a přežít. XD