Nedokážete si představit, jak je těžké nalézt román, který by byl čtivý, svižný, vtipný a zároveň měl homosexuální zápletku. Fanfáry trubte, dne 1. června roku 2008 jsem ho objevila...
Mé nadšení ale začalo pomalu uvadat, protože jsem zjistila, že většina tamějších autorek si osvojila několik skutečně nepříjemných zvyků, kterými mě umně dováděly k šílenství... a o nichž jsem optimisticky doufala, že zrovna v povídce se s nimi nesetkám. Deformace horšími yaoi se bohužel projevila v plné síle...
1.) Uke bývá nižší forma života, nad níž se čtenář pozastavuje, že vůbec byla schopna do této doby bez svého semeho přežít.
2.) To, že je kluk/muž gay, nutně znamená, že musí mít zálibu v cross-dresingu, make-upu, barví si vlasy na purpurovo a je emo nebo goth. Kombinace více možností se nevylučuje, naopak je vítána.
3.) Uke má vždy traumatizující minulost – znásilnění otcem/případně někým jiným, otec masový vrah či rodina zemřela při autonehodě/byla zavražděna. Zneužívání/šikanování v současnosti je neopominutelnou samozřejmostí.
4.) Uke je vždy duševně labilní, takže se často pokouší o sebevraždu nebo trpí bulímeií/anorexií.
5.) 90% populace je homosexuální.
6.) Uke pořád BREČÍ.
Já to vážně nechápu. Nikdo mi netvrďte, že TOHLE přinese povídce na zajímavosti. *znechuceně*
Abych ale jenom nekritizovala, skutečně se tu dá objevit i pár pěkných povídek, bohužel ale, autorky často dávají na komentáře členek fóra („Jak to X mohl Y udělat!! Chtěla jsem, aby byli šťastní!!! Už X nemám ráda!“) a příběh brzy sklouzne do přeslazené roviny, která musí diabetikům nutně přivodit menší záchvat. A přitom je to taková škoda, protože první polovina těchto povídek bývá zpravidla skvělá....
Jmenovitě: A Bridge Over Troubled Water (ze začátku skvělý angst)
Záhy jsem tedy shledala, že tudy má cesta za štěstím skutečně nepovede.
Ale zase někdo projevil dobou vůli a já náhodou narazila na odkaz na Fictionpress.com, web s originálními povídkami všeho druhu. K tomu stačí říct jediné, zadejte tam do vyhledávání slash (by summary) a zažijete menší extázi. Stovky povídek tohoto typu... opravdu velice dlouhých povídek..
Ráda bych tedy doporučila: Shielded in Broken Armours (fantasy), Smoker seeks Seclusion (super cynik v hlavní roli), Mascara, Concrete Angel (docela depresivní)
(Mimochodem, kdyby to někoho zajímalo, v této době jsem objevila kouzlo sunjeong manhw a některých shoujo mang. XDD)
Naivně jsem očekávala, že když se ty knihy prodávají i tištěné, tak nějakou úroveň budou mít, to jsem se ale sekla. Všechny výše jmenovaná povídky jsou o několik úrovní výše, než většina těch publikovaných románů... přísahávám vám, že děj to nespatřilo ani zdálky. x_X
1.) Můžete vydat román, kde každé druhé slovíčko je „fuck“ a „virgin ass“... a tyto dvě slova se stále opakují...pořád...pořád.... (Neodvažuju se to citovat jakýkoli úsek, bojím se, aby mi blog neomdlel.)
2.) Vše co jsme se učili o procentuálním poměru lidských ras, bylo mylné... Zapomněli se nám zmínit, že 20% populace jsou upíři a vlkodlaci.... a většina z nich tíhne ke stejnému pohlaví. (No dobře, možná nám to neřekli jen proto, že to tak úplně lidi nejsou, ale i tak to od nich nebylo fér. XD)
3.) Není nemožné, aby se do sebe zamilovali pirát z 18. století a humanoidní ufon ze století dvacátého šestého.
4.) Všichni kovbojové jsou homosexuálové.
Už jsem to začínala vzdávat a smiřovala se s tím, že nikdy nenarazím na žádný vtipný gay román, u něhož bych se pobavila a zároveň potěšila svoji yaoi dušičku, když v tu, co se nestalo, stáhla jsem Fatal Shadows...
(Pokračování v příspěvku níže, v „úvodu“ jsem se rozepsala víc než jsem zamýšlela, takže tady této problematice (čti: stěžování) nechám vlastní příspěvek... XD)
