žánr: akční, komedie, slabé shounen aipočet volume: 35+
Hlavním hrdinou téhle srandy je mladý homosexuální hrabě Dorian Red Gloria, který místo toho, aby svou orientaci před světem skrýval, přeci jen máme 80. léta, tak jí hrdě staví na odiv. Na veřejnosti se objevuje v hadřících, které střídavě budí pohoršení, úžas a hlasitě křičí slovo gay, nemluvě o tom, že za většinu jeho ohozů by vás módní policie s radostí ukřižovala.
Milému hraběti však nelze upřít jistou kreativitu a osobitost, zaprvé, většinu toho by si na sebe
normální člověk nikdy v životě nenavlíkl, zadruhé, kdokoli jiný by v tom vypadal podstatně hůře.Hlavní náplní Dorianova života kupodivu není ani tak provokace nejbližšího okolí, jako spíš sbírání uměleckých předmětů, nebo prostě čehokoli, co zrovna Dorianovi padne do oka. Což nutně nevylučuje ani příslušníky stejného živočišného druhu.
Ve skutečnosti je obrat „sbírání“ mírně eufemisticky nadnesený, neboť hrabě aka Eroica krade jak straka a ani nejlepší ochranná opatření proti němu nic nezmůžou. Celá umělecká veřejnost jen trne hrůzou, aby, nedej bože, se jejich nejvzácnější kousek zalíbil Eroicovi, to by ho rovnou mohli obvázat mašlí a s pompou ho slavnému zloději poslat. Ušetřili by si tím hodně práce a nervů.
Přestože je Eroica geniální zloděj umění, přeci jen by to všechno kradení sám nezvládl, proto je obklopen skupinkou povětšinou mladých, talentovaných lidí milujících umění stejně jako on a kteří svého šéfa oddaně zbožňují a v krádežích mu ochotně asistují.Aby celá tahle malá organizace klapala jak má, je třeba konečně taky někoho pragmaticky uvažujícího, protože Dorian má ve zvyku rozhazovat peníze plnými hrstmi a kdyby to záleželo jen na něm, brzy by se z něj stal velice chudý aristokrat.
V nějaký výjimečně duchapřítomný moment najmul účetního Jamese, malou uvřískanou hysterickou šeredku, která nade vše miluje peníze a škudlí tak, že by se od něho i Harpagon mohl učit.
Aby ale hezky zapadl do kolektivu Eroicy, i on nedá na svého šéfa dopustit, žárlí na všechny v jeho blízkosti a pro jeho pozornost by se přetrhl.
Už v prvním díle nám na scénu nastupuje Eroicova mužská obdoba femme fatale, agent NATO, major a potomek jakési větve Habsburků, Klaus Heinz von dem Eberbach. Drahý major ale Eroicovi city jisto jistě neopětuje, Angličan mu přinejlepším leze na nervy a jen jeho pouhá zmínka má na Klause podobný účinek jako červený šátek na rozzuřeného býka.
Klaus je totiž typický voják, kterému se mezi podřízenými říká „Železný Klaus“, protože jeho
řev, tvrdost a nároky jsou pověstné... Klause nezajímá nic jiného než úspěšně odvedený úkol, což mu ani Eroica nedopřeje, protože se mu buď pokouší dostat do kalhot nebo Klausovi před nosem vyfoukne cokoli, co Klaus zrovna potřebuje odvézt bezpečně na velitelství.Jediná věc, která je v majorovi schopna probudit nějaké ty něžnější city, je jeho tank Leopard.
(Člověk si říká, jestli to nepramení z nějakého komplexu... )
Stejně jako Eroica, i Klaus se obložen týmem podřízených, Abecedou, kteří ale na rozdíl od Eroicovy sebranky svého šéfa nezbožňují, spíš ho respektují a mají z něj solidní vítr, protože Klausovou nejoblíbenější výhružkou je jednosměrná jízdenka na Aljašku. Netřeba dodávat, že vždy míněna smrtelně vážně.
Postupem času, ať se to Klausovi líbí nebo ne (jako že nelíbí), spolupracuje s Eroicou, čím dál častěji, ať už nechtěně dobrovolně nebo nedobrovolně z příkazu vedení NATO.
Vždycky se totiž najde něco, co je potřeba ukrást dřív než KGB a v tom je Eroica konec konců mistr.
Manga From Eroica with love je starší kousek, který vychází už od roku 1976 a stále není dokončený. Stáří mu ale neubírá nic na kráse, neboť mangaka má takřka geniální humor, který nenechá vaši bránici v klidu a dovolí vám zapomenout na skutečnost, že čtete mangu starší, než jste vy.
Jediné, pod čím se věk doopravdy podepsal, je kresba. Na tu si budete muset trochu zvyknout, protože od té současně se diametrálně liší.
Osobně mám za to, že by to neměl být zas tak velký problém, protože i když já sama jsem na kresbu chytlavá, kresba v Eroice se mi líbí, i přes to, že není tak líbivá jako ta současná.
Manga má spíš epizodní charakter, i když už někdy od 8. dílu začnou příběhy nabírat na obsáhlosti a jsou stále delší a delší až někdy prostupují i do více dílů.
Příběhy jsou hlavně humorné, oddychové, zasazené do měst po celém světě a doplněné nějakou tou akcí, honičkou nebo napětím, ale Jamese Bonda nebo dokonale promyšlené zápletky nečekejte, jde tu hlavně o zábavu, ta je tu na prvním místě.
Mangaka si taky hodně vyhrála s tajnými službami a ani jedna z nich nezůstala ušetřena, nejméně to odneslo NATO, jehož představitelem je Klaus, a i KGB je tu vykreslena jako docela zdatný protivník, i když často dostane na frak, ale CIA a hlavně Interpol se zřejmě ocitla v nemilosti autorky a taky jim to dala pořádně znát. Být z interpolu, tak se při čtení téhle mangy dobrovolně odstřelím, vážně. XD
Přestože je tu solidní náběh na nějakou tu yaoi akci, zklamu vás, ale ničeho takového se tu nedočkáte, Eroica a Klaus zůstanou rivalové.
Což je možná pro dámy smutná zpráva, na druhou stranu pro pány jistě dobrá a nic tak nebrání ani jim, aby si tohle skvělé dílko přečetli.
Takže šup šup, všichni povinně číst. XDD
