Football... is full of SLASH!!!

Tohle video mi poslala před zkouškou kámoška a musím se přiznat, že mi zatraceně zvedlo náladu. XDD
Chvílemi jsem začala vážně uvažovat o tom, že se ze mě stane fotbalový fanoušek. XD

V temnotě

autor: Rob Thurman

nakladatelství v ČR: Fantom Print

status: 6 dílů


Ano, jsem si vědoma faktu, že místo čtení bych měla zatnout zuby a učit se znova histologii, abych ji dala aspoň na druhý pokus, ale...
Skoro deset měsíců se mi už do spárů nedostala jiná kniha než učebnice a já už začínala pociťovat neklamné příznaky absťáku. A protože jsem čtenář velice rychlý, řekla jsem si, jedna kniha mě nezabije...


Hlavními hrdiny jsou nevlastní bratři Kaliban a Niko Leandrosovi.
Zatímco Nikův otec byl obyčejný člověk, který utekl dřív, než zjistil, co znamenají rodičovské povinnosti, Kaliban se narodil jako kříženec lidské ženy a elfa.
Naneštěstí elfové, grendelové, jak jim říká Niko, nejsou v tomhle světě plného nadpřirozených bytostí étericky krásná stvoření, ale kruté stvůry, které ztělesňují noční můry.

Kaliban, zkráceně Kal, se tedy ani nemůže chlubit tím, že by jeho rodiče k sobě vzplanuli vášnivou, zapovězenou láskou, protože na počátku jeho početí nebyla ani tak zvrácená romantika, jako spíš obchod.

Což je jeden z důvodů, proč oba bratři tráví nezanedbatelnou část svého života na útěku před Kalovými krvežíznivými příbuznými, kteří si ho nechali "vyrobit na míru" a k čemusi ho potřebují.
Cestují od města k městu, a při prvním náznaku přítomnosti grendelů se vytratí. Až se nakonec zabydlí v New Yorku, najdou si práci a už to vypadá, že dnům na útěku možná bude konec.
Jenže to se brzy přesvědčí, jak škaredě se zmýlili...


V temnotě je typický představitel urban fantasy, ale co jsem dosud četla, tak s Hlídkami od Lukjaněnka jednoznačně nejlepší.
Prvně jsem knihu začala číst s tím, že si přečtu jen pár stránek, možná kapitolu dvě, a pak se k tomu vrátím později. Byla jsem jen zvědavá. Chyba.
U čtení jsem už zůstala a na jeden zátah ji přečetla.

Kniha je to velice čtivá, psaná v ich-formě a prošpikovaná vtipnými, ironickými poznámkami hlavního hrdiny, Kala.
Je to kniha, u níž se smějete, hihňáte, trnete napětím, občas vás pro změnu zamrazí a nakonec se necháte zcela pohltit atmosférou. Je to dokonalá kombinace všeho, co mám ráda.
Nemalou roli v tom hrají i skvělé postavy. Ve většině knih si v lepším případě postavy oblíbíte, ale po dočtení ve vás zůstane jen matné povědomí o jejich charakterech.
U V temnotě ne.
Ještě teď mi přijdou postavy obou bratrů a dalších postav tak živé, jako kdybych knihu měla stále rozevřenou na klíně.

Kal, narozdíl od většiny postav fantasy, není ničím zvlášť výjimečná postava, krom tedy svého původu. Není vlastníkem žádných úžasných superschopností, když teda nepočítáme citlivý čich, který i tak není zrovna to, co bych si pod pojmem „cool superchopnost“ představila.
Je to lenoch, čerstvě odrostlý puberťák, hormony s ním občas třískají na všechny strany a pusa je rychlejší než mozek, který i tak dosti sporadicky používá. To ve většině případů znamená problém.

Naštěstí je tu jeho starší bratr, epitom sebeovládání, který ví, jak svého mladšího bratra usměrnit, v případě nutnosti zastrašit nebo jedním ze svých chvatů definitivně zpacifikovat.
Niko je rozumný, zodpovědný, opatrný (=paranoidní), tvrdohlavý a zatraceně chytrý. Vlastně jen jemu může Kale vděčit za to, že je ještě naživu.
Krom toho, že Niko ovládá snad většinu bojových umění, chová také náklonnost k sečným zbraním, vzdělání a je velký vyznavač zdravého životního stylu, na rozdíl od svého bratra, který se žíví převážně hotdogy. Zdůrazňuji, hardcore vyznavač – to znamená mrkvový džus, šťáva z pšenice... Nu což, nikdo nejsme dokonalý. XD

Oba ústřední postavy jsou tak sympatické a z už tak dobře napsané knihy dělají učiněnou drogu.
Asi proto mám stále hroznou touhu knihu rozevřít a znova se do jejího světa ponořit. A to opravdu nezvládne každá druhá kniha, ne? :-)

Paní, pojďte si sednout!

Nechci vyvolat dojem, že tu mám v úmyslu sklouznout do deníkových zápisků, ale dnešní den mě vážně dostal.

Dnešek se zřejmě nesl ve znamení špatné konstalace hvězd, protože ty super záseky mého okolí ve mě každou hodinu vyvolávaly řehot o hlasitosti tak stovky decibelů...
Ale o tom jsem tu ani moc mluvit nechtěla. Jako obvykle si tu musím vylít rozčarované srdíčko. XD

***

Měli jsme genetiku a opět se u nás usídlil týpek, o němž jsem mluvila předminule. Znova nás zasypával svými osobitými vtípky a arogantními poznámkami a asi už ze zvyku ke konci hodiny pronesl další perlu. On to snad už dělá naschvál.
V podstatě nám řekl, že jsme tu všichni na odvolání a že si válíme šunky a neznáme tvrdou práci...
Dobře, neva. Nevím, proč jsme se stali těmi šťastnými vyvolenými, které musí oblažovat svojí přítomností, ale už se začínám smiřovat s tím, že zkrátka genetiku strávím vrháním vražedných pohledů a nasraným bušením propiskou o opěradlo.

***

Další radostnou událost mi připravila má banka. Z mně záhadného důvodu mi strhla z účtu tisíc korun jako poplatek za platební karty.
Jakožto majitel studentského konta, kde se takovéhle poplatky neplatí, jsem byla celkem překvapená.
Dneska jsem tedy nakvašená naklusala do jedné z jejích poboček. Tam mi oznámili, že protože mi bylo už dvacet let a nepřinesla jsem potvrzení o studiu, tak mi studentské konto automaticky změnili na klasické.
Samozřejmě s vyššími poplatky a zpoplatněním snad všeho.
Bezva.
Někdo z banky mi měl v listopadu volat a o téhle možné změně mě informovat.
Nikdo mi nezavolal.
Je to asi i má chyba, ale prostě mě něco takového nenapadlo.
Takže jsem o tisícovku chudší, naštvaná na sebe i na banku, a vzhledem k tomu, že mám do kapsy teď vcelku hluboko, tak mi nezbývá než doufat, že napsaná stížnost zabere, i když tomu osobně moc nevěřím, a že učení se postará o mé finance spolehlivěji než zablokované konto.

***

Aby tu ale nevisel čistě depresivní a rozhořčený příspěvek, musím se s vámi podělit o vtipnou příhodu z metra.

Jedu takhle s dalšíma dvěma kamarádkama metrem na tělocvik. Jedna z mých kámošek si sedla, zatímco já jsem s druhou kámoškou stála u ní. Na protější dvousedačce seděli dva kluci. Mohlo jim být tak okolo sedmi, možná osmi... Já to nikdy u těch malých dětí přesně neodhadnu. XD
Každopádně jsem se na jednoho náhodou podívala, ten se zahleděl zase na mě, načež urychleně ze sedadla slezl a prohlásil: "Paní, pojďte si sednout." Měla jsem pocit, jako bych trhala nevinnému chlupatému tvorečkovi nožičku, tak jsem na to raději odvětila, že to je dobré, že postojím. Ale kluk už se urychleně přesunul na jiné volné sedadlo a přišlo mi, že tak trochu nejistě na mě koukal přes opěradlo. XDDD
To volné místo na mě vyzývavě mrkalo, takže jsem si na něj nakonec sedla. V tu chvíli se zvedl i druhý chlapec a s obdobnou hláškou pustil sednout i mou druhou, dosud stojící, kamarádku.
Jako smály jsme se asi dvě zastávky metra, protože kdybyste viděli ty jejich vážné obličejíky, taky byste se neovládli. XD

Upřímně doufám, že to byl projev raného gentlemenství a ne zděšená reakce na můj zevnějšek. XD

Black & White (2009)

- žánr: policejní, romantika, drama, občas komedie

- počet episod: 24

- délka episody: 1 hodina

- stahování: LJ Jdramas (complete)

Zai Tian Chen (Vic Zhou) je detektiv Severního okrsku, který se může chlubit úctyhodným počtem vyřešených případů. Jenom díky tomu mu policejní velitelka promíjí jeho poněkud excentrické chování.
Pohár její trpělivost ale přeteče ve chvíli, kdy se Zai Tian nevědomky vyspí s její dcerou. Po tomto ne příliš radostném zjištění, Zai Tian nezaváhá ani minutku, prozíravě si sbalí saky paky a nechá se přeložit do Jižního okrsku dřív, než ho rozlícená velitelka sejme ošklivě vypadající bouchačkou.

Mezitím v Jižním okrsku probíhá dlouho připravovaný protidrogový zátah.
Cílem je výrobce nové a populární drogy Dreamer, která má podobné účinky jako marihuana, ale je několikanásobně silnější a nebezpečnější.
Akci dostane na starost Ying Xiong Wu (Mark Chao), eso Jižního okrsku. V utajení, jakožto kupec větší zásilky Dreameru, se setká s výrobcem nové drogy.
Bohužel, akce se celá zvrtne. Někde prosákne informace, že Ying Xiong je ve skutečnosti detektiv, dojde k přestřelce a výrobce Dreameru se svým zbožím, i 500 tisíci dolary Jižního okrsku, zdrhne.

Ying Xiongův velitel celkem pochopitelně šílí vzteky a Ying Xiong se stane objektem jeho nemilosti. Stáhne ho ze všech ostatních případů, přidělí mu jako parťáka nově příchozího ze Severního okrsku, Zai Tiana, překřtí je zlomyslně na „Happy Duo“ a jako jediný úkol jim uloží dopadení výrobce Dreameru a nalezení nebohých 500 tisíc dolarů. Bez nich si už ani jeden u policie neškrtne.
Ying Xiong je z celé situace eufemistický řečeno nenadšený a Zai Tiana upřímně nesnáší. Nutno dodat, že k tomu má i jiný důvod než pouhé nesympatie, protože po oné přestřelce právě Zai Tianův nevhodný zásah umožnil zločinci uniknout.

Tím začíná krkolomná honba za drogovým dealerem a ukradenými penězi, která se rychle zkomplikuje přítomností Triády, odhalením nadnárodního spiknutí, činností super-elitní tajné vojenské jednotky Sarkozy a pomalu se rozvíjejícím milostným čtyřúhelníkem. XD



Black & White je další z řady tzv. „buddy“ seriálů. Znáte to, dva policisté, rozdílní jako den a noc, jeden drsňák se svéráznými metodami a druhý naškrobený kravaťák, který se řídí předpisy.
Oba hlavní protagonisté B&W nemohou být sice rozdílnější, ale tím podobnost končí.

Při pohledu na vždy draze oblečeného a samolibého Zai Tiana přemýšlíte, jak právě on, který se víc stará o svůj vzhled a o to, jak sbalit vše, co má chromozom XX, se mohl stát tak dobrým detektivem. Na mysterióznosti tomu přidává fakt, že Zai Tian je věčně mimo, zpacifikovat zločince by pořádně nezvládl, ani kdyby si kriminálník sám připl želízka, a u pistole leda tak pozná, kde je hlaveň. Častěji zasáhne cíl, když se nesnaží, než když se o to pokouší.
Naproti tomu Ying Xiong je detektiv kompetentní, pálí mu to rychle, jeho muška je stejně přesná jako kop z otočky a nebýt jeho náladovosti a výbušnosti, by byl z něj takřka modelový detektiv. Svět má striktně rozdělený na bílý a černý a možná právě proto má takový problém Zai Tiana skousnout. Jeho parťák, krom toho, že je po většinu času k ničemu, se pohybuje zásadně v odstínech šedi.

Obě hlavní mužské postavy jsou tedy dobře a zajímavě napsané a hlavně stejně přesvědčivě zahrané. Obzvlášť Vic Zhou ve své roli Zai Tiana podává výborný výkon. Pravda, se svojí postavou se může více předvést, protože její charakter nespadá zrovna mezi ty klasické.

Čeho jsem si na tomhle seriálů dále cenila, byly i příjemné ženské hrdinky. Máme tu tichou a vyrovnanou policejní laborantku a Ying Xiongovu přítelkyni z dětství, Xi Ying Lan (Janine Chang), která je, nečekaně, do něj dlouho zamilovaná. Naneštěstí je sice Ying Xiong dobrý detektiv, ale v těchto věcech mu to už tak rychle nepálí.
Aby mohl být výše zmíněný milostný čtyřúhelník kompletní a Taiwanci si mohli pořádně užít komplikované vztahy, do všeho se ještě zaplete temperamentní a krásna dcera hlavy Triády, Lin Chen (Ivy Chen).
Nemusím dodávat, že bližší vztah mezi dcerou mafiána a policisty není zrovna vítaný…

Autoři se na tomhle seriálu vyřádili opravdu hodně, protože co si nevynahradili v romantické rovině, to si vykompenzovali na té konspirační, špionážní a akční.
Brzy divák zjistí, že nic není takové, jaké se na první pohled zdá a že oběma hlavním policistům půjde o kejhák. Dočkáme se tu i tragické minulosti a památně věty „Jsem tvůj otec, XX“.

Celý tenhle guláš romantiky, melodrama, akce a detektivky okořeněný perfektní hudbou kupodivu dobře funguje. Ač je to seriál místy překombinovaný a obsahuje snad úplně všechno napříč všemi možnými žánry, neměla jsem potřebu otráveně zdvihat obočí nebo mlátit hlavou o stůl, jak to autoři scénáře zase podělali.
Naopak jsem si každou minutu seriálu užívala, zamilovaně zírala na Vica, přiznávám, a přála si, aby seriál měl více dílů.

Pokud tedy nemáte nic proti policejním seriálům, zkrácení volné chvíle nad seriálem Black & White může být dobrá volba. :-)

OPENING

Jak jde čas s mými oblíbenci...

Řekla jsem si, že by nebylo tak úplně od věci sem postnout taky něco jiného, než jen nekonečné stěžování a strastiplné líčení muk v podobě mé školy.

Protože na recenzi jsem momentálně moc líná, tak jsem se rozhodla, že vás obohatím pohledem na mé milované oblíbence. XDDD
Přece nad nimi nebudu slintat sama, nejsem sobec. XD

V hlavních rolích se představují...

1.) Tomohisa Yamashita aka Yamapi (tak 2 roky zpět, 2008)
Má první láska. XD
Netřeba obšírně představovat, protože kdo aspoň někdy nějaké japonské dorama viděl, o Yamapim se musel nějakým způsobem doslechnout.
Krom herectví se jako většina asijských celebrit věnuje i zpěvu, o jehož kvality, případně nekvality, jsem dosud nebyla obohacena.
Od roku 2003 je člen boybandu NEWS (dalším členem je např.: Ryo Nishikido).




2.) Junki Lee (letní prázdniny, 2008)
Poprvé jsem ho zaregistrovala v historickém filmu King and the Clown. Doopravdy jsem se o něj ale začala zajímat po zhlédnutí seriálu My Girl. Po dalším seriálu, The Time of Dog and Wolf, trpím do teď sinusoidní junkifilií. XDDD

Jediné minus: V obličeji je hezčí než já. T_T




3.) Yong Joon Bae aka Yon-sama (letní prázdniny, 2008)
Po historickém fantasy seriálu The Legend jsem mu úplně propadla a proto dosavad statečně ignoruju veškeré pichlavé poznámky mé kamarádky na jeho osobu, že je to důchodce a vypadá jak Michael Jackson. XDD
V rodné Koreji je to ve filmovém průmyslu velice vlivná a respektovaná osobnost a velkou popularitu si dokonce získal i v sousedním Japonsku díky seriálu Winter Sonata. (Momentálně podle něj vychází anime.)
Naneštěstí to vypadá, že s hraním skončil. T_T




4.) Hyun Joong Kim (duben/květen 2009)
Člen a leader relativně úspěšného boybandu SS501, který si zahrál jednu z hlavních rolí v korejské seriálové adaptaci japonské mangy Hana Yori Dango, v Boys Over Flowers. Ztvárnil roli Ruie a svým rozkošným úsměvem mě poslal k zemi rychleji než rána pěstí. XD
Herecký výkon byl ucházející, i když ne oslňující (ten pláč se mu vážně nepovedl XD). Po této roli další nabídky k herectví odmítl.
Doopravdy si mě ale získal v korejské show We Got Married, ve které si „vzal“ o 6 let starší korejskou zpěvačku Hwanbo. Pár byli vážně hodně vtipný a oba dva si získali mé hluboké sympatie.




5.) Ikuta Toma (letní prázdniny, 2009)
Poprvé mě zaujal v Japonském seriálu Hana Kimi jako Naktusu. Ale doopravdy jsem do toho spadla až po druhém zkouknutí tohohle seriálu.
Po té jsem si pustila seriál Maou a už jsem jen zasněně hleděla na monitor, jak mi tam Toma hezky běhá, v tom přiléhavém nátělníku s dramaticky vlající košilí... *zasněně* (Už jsem se zmínila, že mám slabost pro štíhlé chlapce? XD)




6.) Vic Zhou (letní prázdniny, 2009)
Tak Vic je další moje –fílie. XD
Tohohle výborného herce a člena chlapecké skupiny JVKV (dříve F4) jsem objevila při sledování taiwanského policejního seriálu Black and White (na který mám už dlouho rozepsanou recenzi x_X) a zmohla jsem se jen na toužebné pohledy a vzdychání. XD
Následovala zaběhnutá rutina, zkouknutí skoro všech jeho seriálu. XD Do teď pravidelně kontroluju, jestli nenatáčí nový seriál. XD
Jinak je to vážně sympaťák a má velkou slabost pro auta. XD






7.) Hyun Jung Ko (vánoce 2009)
Pro mě osobně jedna z nejkrásnějších žen, s čímž asi hodně lidí souhlasit nebude, ale to je mi fuk. XD Má sice pršáček a kulatý obličej, ale pro mě je stejně nádherná.
Navíc je to vynikající herečka. Dech mi vyrazila v historickém seriálu Queen Seon Duk, kde hrála hlavní záporačku, obratnou intrikánku na královském dvoře.
Svůj obdiv tradičně přiživuji zkoukáváním seriálů, ve kterých se objevila. XD

Zajímavost: V roce 1989 vyhrála korejskou Miss.




8.) Jiro Wang (zkouškové XD, 2010)
Jiro je členem taiwanské chlapecké skupiny Fahrenheit, kde reprezentuje jedno z ročních období, léto. Je taky herec (nečekaně) a narazila jsem na něj v seriálu ToGetHer.
Tam jsem nad ním neskutečně fangirlila a slintala až jsem sama začala pochybovat o své příčetnosti. Seriál a pak jejich písnička Superb mě zachránily u zkouškového, protože mi poskytly žádaný relax (a vybití). XD
Jinak chudák je často nemocný, ztrácí hlas a trpí xerophthalmií („suché oko“). T_T




9.) John Barrowman (březen, 2010)
Z mých oblíbenců je nejstarší (ročník 1967) a je jediný ne-Asiat.
Jeden víkend jsem se nudila, tak jsem si řekla, že si pustím nějaký sci-fi seriál. Pod ruku se mi dostal známý britský seriál Torchwood.
John Barrowman tam hraje jednu z hlavních postav, lehce promiskuitního, bisexuálního, nesmrtelného vůdce super tajné organizace, které bojuje s mimozemšťany. XDD (Zní to ujetě, ale seriál je to dobrý, fakt. XD)

Zajímavost: Po dlouhé době jediný chlap, nad kterým jsme s T´Sal obě dvě svorně slintaly. (To už něco o jeho kvalitách vypovídá. XDDD)

Jediná nevýhoda: Je to gay a má stálého partnera. XD Máme smůlu, dámy. XD




10.) Ryosuke Yamada (duben 2010)
Moje menší pedofilní obsese.
Ryosukemu je sice momentálně 17 (ročník 1993), ale vypadá tak na 13.
Zkoukávám teď Hidarime Tantei EYE , což je sice seriál plný logických kiksů, ale kouká se na to dobře, co vám budu povídat. XDDD
Co mě ale hodně překvapilo, je fakt, že Ryosuke je přesvědčivý herec, což bych u někoho tak mladého (a hezkého XD) nečekala.
V Johny je historicky druhým talentem, který působí současně ve dvou skupinách, a to Hey! Say! 7 a NYC Boys. (Prvním byl Ryo Nishikido.)




11.) Kenji Sakaguchi (nedávný objev)
Teď jsem dostala chuť na seriály z doktorského prostředí a první seriál, který mi padl pod ruku, byl Team Medical Dragon / Iryu.
Pustila jsem si ho částečně i proto, že jsem četla mangu, takže jsem byla na výsledek zvědavá. Seriál je to dobrý, s výbornými herci a hodně tomu napomáhá, že hlavní roli hraje ten nejvíc sexy mužný Japonec, jakého jsem kdy viděla... a který mimochodem stejně dobře hraje. *slintá*

ToGetHer (2009)

- žánr: romantické, komediální, (někdy trochu i drama)

- počet episod: 12

- délka episody: 1 hodina a něco

- stahování: LJ Jdramas (complete)

Sice jsem si říkala, že psaní recenzí, nebo aspoň pokusů o ně, odložím do doby, než budu mít po zkouškách, ale... Radši se přeci jen budu potit nad nějakým tím pokusem o recenzi, než abych se šla učit princip rentgenu.

***

Mars/Jun Nan Zhuang (Jiro Wang) ještě poměrně nedávno býval velice populární zpěvák a herec, který měl slušně našlápnuto k tomu, aby se stal největší hvězdou taiwanského showbysnisu. Fanynky při pohledu na něj správně nadšeně ječely, omdlévaly a upadaly do extáze a o jeho osobu se v zákulisí strhl nelítostný boj.
Naneštěstí, po sérii negativní publicity s ním řada producentů a nahrávacích společnosti rozvázala smlouvu a než se Mars naděje, společnost mu zmrazí veškerou aktivitu.
Z nejžhavějšího idolu se takřka přes noc stane zkrachovalec číslo jedna.

Tony (Bao Wei Ming), majitel společnosti, do které Mars patří, se rozhodne svého ztroskatance dočasně uklidit na univerzitu, dokud se situace nezklidní. Mezitím mu ještě stihne zkonfiskovat luxusní barák a šoupnout ho nové hvězdě. Musíme šetřit, ne?
Marsovi tedy nezbývá než se potupně odstěhovat a nakvartýrovat ke svému manažerovi a nejlepšímu (čti: jedinému) příteli, Yi Zhi Ke (Jin Qin), dokud si nenajde nové, a bohužel, i levné bydlení.
Mars nebýval zrovna šetřivý typ, navíc velká část peněz šla na splacení rodinných dluhů, případně jako podpora širokému příbuzenstvu, kteří z něj ždímali co se dalo.

Momo Chen (Rainie Yang) je naproti tomu introvertní studentka, která žije ve svém vlastním malém světě, jehož středobodem je fiktivní manga postava, princ Kashaba. Posedlost jím dotáhla k dokonalosti, je ho schopna spatra citovat a k tomu ještě přidat číslo stránky, většina jejího domácího oblečení má někde jeho potisk a její pokoj je rovnou malá svatyně Kashabi.
Jediným přítelem Momo je Jia Sen Wei (George Hu), který je sice velice hodný, starostlivý, enormně sportovně nadaný, pohledný a z bohaté rodiny, ale... je taky trochu... opožděný. Respektive, jeho intelekt je na úrovni asi desetiletého dítěte.
Momo tedy zrovna nespadá do kategorie klasicky společenská.

Navíc žije jen se svojí starší sestrou, která je svým způsobem ještě více mimo realitu než její mladší sestra. Chu Chu (Linda Liao) je totiž taková ta typická pipinka, která ráda klevetí, nakupuje, je dost naivní a o šetření nemá ani páru.
Takže i přesto že je Momo ze společenského hlediska naprosto nemožná, v jiných ohledech je dospělejší a rozumnější než většina jejích vrstevníků.

Aby se nám mohl příběh ale doopravdy rozjet, je to samozřejmě právě univerzita a dokonce i třída Momo, do níž Mars s velkou pompou nastoupí.
Momo Marse nesnáší, nemůže vystát jeho hvězdné manýry a egoismus, což se jí moc nedivím, protože na Marse se akorát dobře dívá. Jakmile se začne jakkoli verbálně projevovat, hodnocení jde šmahem dolů.

Bohužel, Momo si v minulém životě asi nasbírala dost špatné karmy, protože podnájemníkem v jejich domě se záhy nestane nikdo jiný, než Mars.
A trnitá cesta k romanci může začít... :-)


K ToGetHer jsem přistupovala docela skepticky. Hlavně proto, že potom, co jsem měla tu smůlu zhlédnout pár dílů Miss No Good, kde Rainie hrála hlavní roli, která mi ji na dlouhou dobu docela.. no, řekněme, že upadla v nemilost. XD
Možná proto mě její výkon v ToGetHer vážně překvapil. Nehraje zde žádnou svoji typicky uječenou, zmatenou a nešikovnou hrdinku, která hází jednu grimasu za druhou. Naopak, její postava se za celý seriál usměje jen párkrát, a po většinu doby má kamenný výraz. Přesto mě dokázala chytnout za srdce víc, než většina těch uječených jsem–průměrně-blbá-holka-měj-mě-ráda hrdinek.
Výborně zahrané jsou tu i mužské postavy. Jiro Wang jako Mars je prostě dokonalý, jeho egoismus je přesně tak správně nesnesitelný, abyste ho chtěli nakopnout a potom umačkat v objetí. Netřeba zdůrazňovat že to vše je ještě umocněné jeho mimořádně přitažlivým zevnějškem, který se postaral o to, abych nad ním fangirlila do teď.
Úplně největší pochvalu si ale, když se pokusím být vážně objektivní, zaslouží Goerge Hu coby Jia Sen Wei, 10tiletý chlapec v těle vysokoškoláka.
Po celý seriál mi ho bylo střídavě strašně líto a zároveň mi v některých chvílích naháněl husí kůži.
Zatímco Marsův narcismus nebo jeho potyčky s Momo byly hlavním zdrojem humoru, právě vztah Jia Sen Weina s Momo zde reprezentoval tu dramatickou, mírně angstovou složku. Jako z některých scén mi vážně do smíchu nebylo.

I přes těch několik neveselých scén je ToGetHer především komedií a takovou barevnou pohádkou s pár cukrkandlovými scénami, kterých tu naštěstí není moc, takže mi to nelezlo na nervy.

Ale abych tu jen nechválila, budu i vytýkat. Scénáristé se v posledním díle trochu rozvášnili a přichystali mi aspoň dvě scény, obě dvě se týkaly reakce fanoušků, které mi přišly dost směšné. Ani mé měkkoušské srdce nedokázalo ukecat mozek, aby se u toho znechuceně nepozastavil a já neprotočila oči v sloup. Ale protože mi seriál jinak dopřál výbornou zábavu a po opravdu dlouhé době mě zase nějaký romantický seriál zaujal, milostivě jim to odpustím.

Hudební složka tu není příliš výrazná, ale písničky, které tu zpívá Mars, se mi vážně dost líbily. Hlavně když se u té jedné natřásal v tom pěkném koženém oblečku. *úchylný pohled* XD

Zkrátka, pokud máte i své slabší chvilky, nedostatek romantiky a chcete se doopravdy pobavit (a zafingirlit si), je pro vás seriál ToGetHer jako dělaný.