Toward the Terra / Terra e.. (1980)

(film)

žánr: sci-fi

rok výroby: 1980

info: Anidb

Po dlouhé době jsem se rozhoupala ke zhlédnutí filmu Toward the Terra. Spouštěčem se stala hlavně Katsumi, co mě jedním zajímavým videem navnadila v naší vzkazové diskusi na Lidech.cz, takže o půl hodiny později jsem už uváděla svůj stahovací program po dlouhé době opět v chod.

Před nějakou dobou jsem tu procítěně vzdychala nad stejnojmenným, a podstatně mladším (2007), seriálem. Kdo se mého sáhodlouhého příspěvku nezalekl *upřímný obdiv*, tak tuší oč v Terře běží. Pro ty nezasvěcené:

Lidé ve své sobeckosti a bezohlednosti zničili rodnou planetu Zemi, Terru. Byli donuceni z ní odejít a začít žít v koloniích na jiných planetách, dokut se Terra nevzpamatuje a nebude zase obyvatelná. Aby se však historie neopakovala, rozhodli se vytvořit dokonalý počítačový systém, jenž by jim vládl a předešel podobné katastrofě. Tak vznikl Superior Domination (SD) systém v čele s Grand Mother. Lidé možná ale netušili, jak absolutní moc nad nimi SD systém bude mít - děti se nerodí přirozeně, ale v laboratořích, rodiče jsou pečlivě vybíráni a hlavně - ve 14ti postupují děti zkoušku dospělosti, ve které jsou jim vymazány veškeré dosavadní vzpomínky a naopak vsugerována a umocněna oddanost k SD systému.
Přes veškerou promakanost SD sytému se začali rodit děti, zvláštní anomálie, s esperskými schopnostmi, které se projevovaly právě u zkoušky dospělosti. Někdy i dříve, každopádně v obou případech byli dotyční klasifikováni jako nežádoucí a zlikvidováni Universal Controlem.
Kdysi se však několika podobným lidem podařilo utéct, začali si říkat Mu a skrytě žili v podzemí.
Hlavní hrdina, Jomy Marquis Shinn, o podobných lidech sní a vykládá o tom na veřejnosti. V obou případech to znamená Malér s velkým M, takže nikoho nepřekvapí, že si pro něj Universal Control přijde a pokusí se ověřit, zda je nebo není Jomy Mu. Kupodivu zjistí, že ne, ale my diváci se smějeme, protože my VÍME, že to tak úplně nebude pravda... XDD
Druhý den podstupuje Jomy zkoušku dospělosti, do níž se zaplete zcela neznámý muž, respektive jeho hlas, a přemlouvá Jomyho, aby si své vzpomínky nenechal vzít a bojoval s počítačem vyplachujícím mu mozek.
Na scénu přechází znova Universal Control a pokusí se Jomyho rychle zlikvidovat, jenže Jomy je zachráněn nějakým mužem, mluvícím s ním telepaticky, odvezen do úkrytu Mu, od jejich vůdce, Soldiera Blue (onen hlas), se dozví, že má být jeho nástupcem a vést Mu proti lidem a zpět na Terru....

Zmíněný děj není ani třetina z filmu, natož seriálu. V obou adaptacích mangy se vyskytuje obrovské množství postav na obou stranách, jak u Mu, tak i u lidí, takže si dovedete představit, kolik souvislostí jsem vynechala. Podrobně jsem se už rozepisovala v příspěvku o seriálu a opravdu nemám nervy si to zopakovat, nehledě na to, že nejsem sadista – to bych vám neudělala. XDDD

Zpět ale k filmu. Musím se přiznat, že jsem měla poněkud zvláštní pocit, když jsem si uvědomila, že sleduji film o 9 let starší než jsem já. Možná nebude od věci, když si tuto skutečnost uvědomíte, protože se odráží v kvalitě animace, zvuku, i dabování seiyui... Sledovat takto staré dílko je pro nás, fanoušky anime rozmazlené špičkovými animacemi, trochu problém. Je mi líto, ale nikdy mi nenamluvíte, že podobné kousky mají své „kouzlo“. Uznávám, že spoustu z nich musí být úžasných a současná anime je třeba i vykrádají, ale koukat se na ně je poněkud obtížné a raději tak dám přednost novějším „neoficiálním remakům“, bohužel. Jsem asi barbar, ale nestydím se za to.... XDD

Přes to všechno není největším minusem tohoto filmu stáří, kupodivu tady je to ještě na svůj vetchý věk poměrně hezky animované anime. V čem tkví hlavní problém jsou obsáhlost děje – už do 24dílného seriálu byl problém ho narvat, natož do ani ne 2hodinového filmu - a zkoprnělost, zejména povahová, postav. Kde se v seriálu mluví o jejich vývoji, tady to byl vývoj skokem, a to ještě dost pochybným. Probíhal zhruba takto: závažná, překvapující situace –> hrdina si rozrušeně uvědomí, co se děje -> uběhne 5 vteřin -> hrdina situaci komentuje tónem „zítra bude oblačno...“ Fakt jsem se u toho musela smát, to se prostě nedalo. Ten kontrast byl zkrátka do očí bijící...

Nemůžu upřímně tvrdit, že bych film Toward the Terra nedoporučovala, ale nějak nemohu ani najít důvod, proč byste se na něj měli podívat.... Nejlepším řešením bude zkouknout místo toho seriál, který je opravdu nádherný...

P.S. Pokud si budete tento film chtít stáhnout, doporučuji verzi od MEGI (Medgirl), kvalita je totiž koukatelná, narozdíl od jiných...

Terry Prachett a proč jeho knihy nemám ráda...

Poslední dobou mám pocit, že na jméno tohohle populárního spisovatele humorné fantasy narážím v jednom kuse. Nad čím se však pozastavuji je fakt, že vždy pouze v pochvalném nebo zbožňujícím kontextu. To jsem opravdu jediná čtenářka fantasy na světě, které přijdou jeho knihy spíš trapné než legrační? Začínám si připadat trochu jako blázen...

Terry Prachett se proslavil svou sérií knih o Zeměploše, fiktivním světě ležícím na hřbetě želvy plující vesmírem, která u nás vychází od 90. let. Jen tak pro zajímavost, přeloženo do češtiny bylo všech jeho 34 knih, což názorně svědčí o jeho oblíbenosti u nás.
Zeměplocha je knižní série, která nepokrytě paroduje díla autorů klasické fantasy jako jsou třeba Tolkien, R. E. Howard a podobně.

Co mně osobně se na této sérii nelíbí, je druh humoru. V přední řadě parodie moc nemusím, i když jsem se už setkala i s opravdu vtipnými výjimkami, vadí mi prostě ta absurdnost, vypilovanost všeho do nereálných extrému, jak je vše postavené za účelem právě té "vtipnosti", jíž se podřizuje všechno – charaktery postav, příběh apod.
Já, milovnice sarkastických poznámek, černého humoru a komičnosti ve vypjatých situacích, prostě toto nedokážu ocenit. Neříkám, že je to série špatná, jen jsem tak nějak doufala, že "odpůrců" bude více... XDDDD

***

Pro představu, co já považuju za humorné knihy: prvních 6 knih série Mýtů od R. Asprina, knihy J. Kulhánka (obzvlášť Noční klub, Vládci strachu a Divocí a zlí), knihy od S. R. Greena (Východ Modrého měsíce je nepřekonatelný XDD) a z fantasy parodií třeba Zabij a zachraň od J. Moora

Gorgeous Carat

Gorgeous Carat (1-4)
Gorgeous Carat Galaxy

žánr: dobrodružné, shounen ai

počet volume: 4 + 1

mangaka: Yuu Higuri

licenzlé: BLU (CG 1-4), Digital Manga Publishing (CG Galaxy)

download: LJ Bishies lover (complete až na 2. volume, které neni celé)

Jak už začíná být mou tradicí, rozhodla jsem se tu o víkendu zase rozvzdychat o další manga sérii. Tentokrát se bude jednat o Gorgeous Carat od Yuu Higuri, o níž jsem tu už básnila v souvislosti s mangou Cantarella.

Příběh se odehrává ve 20. století a začíná v Paříži. Hned v úvodu se seznamuje s jednou z hlavních postav, dvacetiletým Florianem Rochefortem. Florian žije na rodinném sídle se svojí matkou, která se nedokáže vyrovnat s tím, že členové tak honosné, starobylé šlechtické rodiny, jako jsou oni, a dokonce i s královskými příbuznými, jsou totálně na mizině. Aby nebyli se synem o hladu a postarší aristokratka mohla stále pořádat honosné večírky a všem podsunovat představu, že se mají náramně dobře a žádné finanční obtíže je opravdu netíží, pomalu zevnitř rozprodávají rodinné sídlo - umělecké předměty, drahocenný drahý nábytek, to vše tajně putuje do aukčních síní.
Už tak těžkou situaci vůbec neulehčuje povaha Florianovi matky, která naprosto odmítá pracovat, stejně tak to zakazuje i svému synovi. ("Raději zemřu hlady než takto klesnout!") Florian je ale na rozdíl od ní realista a uvědomuje si, že rozprodávání sídla prostě nemůže trvat do nekonečna. Vybídne tedy svojí matku, ať prodá slavný rodinný klenot, 120ti karátový diamant The Flame of Mughal.
Jenže jeho matku tenhle nápad zrovna nenadchne a místo toho dostane hysterický záchvat. 

O pár dní později pořádá Florianova matka na sídle další z večírků, na němž se impozantně objeví i vzdálený příbuzný rodiny Rochefort, hrabě Ray Balzac Courland. Už sám jeho příchod je šokující vzhledem k jeho arabskému oblečení a vůbec poloarabskému původu, ještě hůře jsou však na tom jeho způsoby. XD Namíří si to totiž přímo k Florianovi, bez nějakých řečí ho popadne za bradu a začne mu kroutí hlavou. Překvapený Florian zareaguje poměrně logicky a vrazí Rayovi facku.. XD O něco později se dozvídáme, že Ray byl tak uchvácen Florianovýma neobvyklýma fialovýma očima, ale tom později... XD

Florianova matka Raye pozvala jako poslední naději, která by si něco z jejich sídla za tučnou částku koupila. Jenže Ray není zrovna troškař, s návrhem souhlasí a vybere si tak jejího syna. Ve Florianově matce se objeví mateřské pudy a proto Rayovu nabídku razantně odmítne. Jenže po Florianovi přijde na řadu The Flame of Mughal a v tu chvíli všechny mateřské instinkty pomřou a drahá lady se svíjí v nerozhodnosti.

Samozřejmě, Florian je dar z nebes a milující syn, takže se dobrovolně odevzdá do spárů Raye, aby ušetřil svojí matku trápení..XD (No já nevím jak vy, ale já bych se v tomhle případě just na truc nedala...XDD)
Chudák chlapec netuší, jak moc živý život s Rayem a jeho arabskou společnicí Lailou povede... Ray má totiž osobitý koníček, jenž spočívá v pobíhání v cylindru, černém plášti a v kradení velice drahých předmětů a šperků... Jeho alter ego je známo jako slavný, nedopadnutelný zloděj Noir...

Gorgeous Carat je dobrodružná, nenáročná manga, lehce líznutá shounen ai a se zábavným, svižně plynoucím a poměrně přímočarým dějem. Jejím největším lákadlem rozhodně jsou výrazné, lehce oblíbitelné postavy, skvělý, jemný humor a krásná kresba, jak u Yuu už bývá zvykem.

S lehkým srdcem tedy tuto mangu doporučuju, přečtením určitě nic nezkazíte a věřím, že nebudete zklamáni.

EDIT 23.2.2008 12:03

Taylor hodila na svůj blog vtipnou, ja je u ní zvykem, recenzi o CG a jak u ní tak projíždím komentáře, tak se tam jedna dobrá duše zrovna zmiňuje o dalším sequelu CG, a to s názvem Gorgeous Carat La Esperanza. Ověřovala jsem to na netu a..

...Gorgeous Carat by You Higuri is a 4-volume non-explicit Boys Love manga series with a 1-volume sequel (Gorgeous Carat Galaxy) and a brand new storyline being serialized in the Japanese manga magazine, Spica (Gorgeous Carat La Esperanza)...

(zdoj: LJ astraplain)

Takže se máme nač těšit... XD

download: první 2 kapitoly v RAWu ke stáhnuti na LJ stevenghost

POSTAVY

Florian Rochefort (20 let)

Poslední potomek slavné šlechtické rodiny Rocherfortů. Florianův otec byl těžce zraněn v bojích během revoluce a o několik let na následky svých zranění umírá zanechajíc po sobě jediného syna a manželku.Florian na rozdíl od své matky není tak nabubřelý a přesvědčen o "svatosti" své modré krve a z nich dvou je to ten realisticky uvažující. Bez nějakých větších výčitek by prodal rodinný klenot a šel pracovat jako obyčejný člověk, což by bylo přesně to, co jeho matka nejvíce odsuzuje a nepovažuje za jim hodné. To je asi jediný důvod, proč své plány neuskutečnil.
Florian nakonec skončí ve společnosti hraběte Raye Balzaca Courlanda, kterému má zaplatit obrovský druh (pořád se zvyšující, aspoň tedy podle Raye XDD), jenž Ray Florianově matce výměnou za něj zaplatil. Aby toho nebylo málo tak k Florianově nenadšení společnost došla k závěru, že je Rayovým milencem, protože jinak si nedokázala jejich náhlé spolužití vysvětlit.

Florian je přátelský, upřímný a milé, jemné povahy, tedy do chvíle, dokud ho Ray nečím nenaštve - údernost jeho pravého háku by mu pak záviděl kdejaký boxer...XD

Ray Balzac Courland ala Noir (18 let)

Ray je vzdálený příbuzný Rocherfortů a černá ovce, kterou je hlavně kvůli své matce. Rayova matka se totiž při své cestě do Arábie seznámila s jedním šejkem a nakonec si ho i přes námitky své rodiny vzala a měla s ním syna, Raye. Přestože svého rozhodnutí ani po několika letech nelitovala, v Arábii došlo k občanské válce, její manžel byl zabit a ona sama donucena se se svým synem ukrývat. Její zdraví bylo stresujícími útěky podlomeno a vážně onemocněla. V té době 10ti letý Ray se snažil vydělat aspoň to něco málo peněz prodejem svého těla nebo kradením. Netrvalo však dlouho a jeho matka nakonec zemřela a z Raye se tak stal sirotek.
Jeho prvním přítelem a vlastně i učitelem byl o něco málo starší chlapec Azura, jemuž tak říkali kvůli barvě jeho očí. Přijal ho do svého gangu a naučil ho, jak přežít v ulicích marockého města. Tehdy mu Azura vyprávěl o temnotě, jejich příteli a podle toho si pak Ray vybral i svůj zlodějský pseudonym, Noir (francouzsky - černá). Z Azury a Raye se rychle stali přátelé a po pár říznutí do zápěstí se mohli začít nazývat pokrevními bratry. XDD
Jak se stal hrabětem, to si nejsem jistá, asi se vrátil do Francie a dožadoval se nějakých dědických nároků nebo tak, netuším - jeho matka byla vyděděna, takže....??
Každopádně teď je už ve svých 18ti velmi zámožný mladý muž se slabostí pro kradení...XDD Cestuje po Francii se svojí věrnou arabskou společnicí Lailou, společnicí však v tom nejplatoničtějším slova smyslu...XDD

Ray je v některých ohledech hrozně vyspělý, kor když to někdy porovnáme s chováním Floriana, který je o 2 roky starší, (což by jeden ani neřekl o_O), je okouzlující, sebevědomý, sarkastický, rád riskuje (a krade) a vůbec je takové hravé povahy. Na druhou stranu někdy dokáže být strašně dětinský a svoje podráždění či nelibost dává pěkně okatě a protivně najevo...XD
Btw, Florianovi pořád tvrdí jaký obrovskýýý dluh u něj má, přitom mu dává diamanty a šperky, za něž by si Florian, kdyby se trochu v šutrech vyznal, mohl klidně koupit několik sídel...
Teď něco pro romantické duše - Ray tvrdí, že nejkrásnějšími šperky jsou Florianovi oči, "ametysty"... XDDD Takhle romanticky to sice netvrdí, spíš to zní dost perverzně, ale co..XD

Leila

Rayova společnice a obdivovatelka, kdo ví jak dlouho. I když je jejich vztah na čistě platonické úrovni a Ray o ní jako ženu žádný zájem nejeví, Leila ho nekriticky zbožňuje a miluje. Možná proto ze začátku Floriana nemá ráda a žárlí na něho, časem se však smíří se skutečností, že Raye váže k Florianovi hluboký cit a to se asi nikdy nezmění.

Leila je hodně přátelská, hlasitá, na tu dobu překvapivě emancipovaná a rázná. Je taky proslulá svým naprosto nepoživatelným jídlem. XD

Katsumin překlad Mirage of Blaze...

... bohužel ne celého, ale pouze pár stránek, ale i tak se vděčností plazím Katsumi u nohou...XD

(Odkaz najdete na foru shounen-ai or yaoi na Lidech.cz.)

Ale to nevadí, protože hodlám Katsumi tak dlouho citově vydírat, dokud nepřeloží všech těch 40 či kolik novel...XDDDD (<- Gladnessina zákěřná stránka v plné ráži) Okey, je mi jasný, že překlad té xbookové série není moc pravděpodobný, ale naděje je příliš krásná věc, jež si nemůžu prostě odepřít...XD Tímto přípspěvkem skládám Katsumi obdiv, že se s tím tak mořila, protože překládat z japonštiny musí být skutečný horor a má tak můj plně zasloužený obdiv... Takže - děkuju, za sex scénu s Takayou a Naoem... XDDDD Btw, nezdá se vám, že tam spíš Naoe Takayu znásilnil?! XDDDDD Přišlo mi docela drastické, jak se Naoe blaženě..ehm...dobýval do Takayi a ten druhý chudák řval bolestí a málem mu u toho omdlel... XD Asi je to nějaká japonská zvrácená představa romantiky...


EDIT 9.2.2008 20:03

Doufám, že Katsumi nebude vadit, když tu hodím její odkazy na překlad a dodatky. Přeci jen to na fóru nebude strašit do nekonečna.... XD
Tady nějaké další překlady na LJ, ale v angličtině... Je to sice hodně rozkouskované, ale na druhou stranu, je tam asi nejlepší shrntutí, spolu s odkazy, téměř všech překladů, co najdete na netu.


EDIT 27.5.2008 00:11

Na Letecké poště už vypršel časový limit, tak jsem Katsumin překlad přeuploadla do své složky na 4shared.

Jinak další překlady, tentokrát však "pouze" z japonštiny do angličtiny najdete na blogu Quaint-twilight, ale většina z nich už je zveřejněná v odkazu výše.

série Noční běžci (Nightrunner)

1. díl - Štěstí ve stínech (Luck in the Shadow) - 1996
2. díl - Příchod tmy (Slalking Darkness) - 1997
3. díl - Zrádcův měsíc (Traitor´s moon) - 1999
4. díl - Shadows return - 2008
5. díl - White Road - 2010

autorka: Lynn Fleweling

nakladatelství v ČR: Fantom Print

Hlavními hrdiny této populární knižní série jsou Seregil í Korit a Alek Amasa, kteří pracují jako Pozorovatelé, „agenti“, ve službách Seregilova bývalého učitele, čaroděje Nysandera. Jejich úkolem je zaznamenávat, a případě zlikvidovat, všechna potencionální nebezpečí království Skaly...


Série Nočních běžců je skutečně velice podařený počin. Ještě lepší na tom je fakt, že oproti všem zaběhnutým stereotypům má dokonce kvalitativně vzrůstající tendenci, aspoň tedy co se původních třech dílů týče.

První díl, Štěstí ve stínech, je poměrně klasická fantasy, kde se řeší záhada magického kotouče, nekromantského artefaktu nesmírné moci a slouží hlavně jako úvod do světa, který Lynn Felwelling stvořila.
Za velké plus považuju absenci trpaslíků, skřetů a podobných stvoření tolik typických pro většinu fantasy. Elfy jako takové tu taky nenajdete, přesto je podezřelou obdobou rasa Faieů, jedním z nichž je i samotný Seregil.
Postupně se tu seznamujete s dalšími postavami příběhu, kterými jsou Micum, dlouholetý Seregilův přítel a jeden z Pozorovatelů, Kari, Micumova manželka, Beka, Micumova a Karina nejstarší dcera a Alekova spřízněná duše, samotný Nysander nebo arogantní Thero, Nysanderův současný učeň.
Ti všichni jsou velmi věrohodně vykresleni a jsou to skutečné, živoucí postavy, jejichž chování a jednání je velmi realistické a vyvíjí se. Dovolím si tvrdit, že právě postavy jsou jedním z největších kladů této série. Přestože to nejsou žádní superhrdinové s nadlidskými schopnosti, jsou to výrazné postavy, na něž jen tak nezapomenete a které příběh patřičně zatraktivní.

Druhý díl, Příchod temnoty, začíná být už zajímavější, zamotanější, ale stále se nijak zvlášť neodklání od klasické fantasy. Je tu ale odhaleno několik velmi zajímavých skutečností a Seregilův vliv na Aleka je už víc než patrný, ta tam je původně nesmělý chlapec...
Pro yaoifangirls mám dobrou zprávu, právě v tomto díle se Alekův a Seregilův vztah posune z přátelské roviny do poněkud hlubší. XD

A nakonec, třetí díl, Zrádcův měsíc, považuju za nejpovedenější. Zachycuje diplomatické jednání o spojenectví mezi lidským královstvím Skaly, z kterého většina našich knižních hrdinů pochází, a národem Faieů.
Tenhle díl je sice nejméně akční pokud jde o nějaký ten boj, ale politického pletichaření si tu užijete přehršel, až vám z toho bude dokonce špatně. Zvláště okořeněné je to skutečností, že se Seregil, se svým teď už milencem Alekem, vrací do vlasti, která ho vlastně vyhnala. A můžete mi věřit, že jeho přítomnost zrovna nevylepší napjatou atmosféru jednání, kde vás neváhají pro splnění vlastních cílů otrávit nebo vám přichystat nějakou fatální "nehodu"...


Celkově je série Nočních běžců jaksi pestrá, pořád se něco děje, nedokážete se u ní nudit a musíte si přečíst další stránku.
Flewelling píše totiž svižně, vše hladce odsýpá, nepřináší sice v rámci žánru nic závratně originálního, - na druhou stranu, kdo zase poslední dobou ano -, dokáže vždy nějak překvapit, postavy jsou velice výrazné a hlavně, Flewelling otrocky nerozlišuje na "špatné" a "dobré". Může se lehce stát, že záporák je vcelku sympaťák a rádoby kladnou postavu bychom s chutí nakopli do zadku a odstřelili na Mars.



POSTAVY

Nemůžu si to odpustit, když ony jsou tak návykové....XD Udělám kompromis a zůstanu jen u hlavních dvou a nebudu spoilerovat, doufám. XD


Seregil í Korit Solun Meringill Bokthersa

Seregil je Faie, takže i když nevypadá na více než něco málo přes dvacet, je mu prosím už přes osmdesát! (Taky bych chtěla v tomhle věku vypadat tak dobře....XD)
Seregil byl jako mladý vyhoštěn z Aurënenu, vlasti Feiů, a od té doby žil ve Skale mezi lidmi jako lord Seregil, vzdálený příbuzný skalské královny. Možná právě kvůli svému dlouhému soužití s lidmi je o dost odlišnější než většina Faiyů, je prudší, temperamentnější, netrpělivější.
Seregil je navíc taky náramně samolibý, sarkastický, uhlazený, inteligentní, dokáže být velice galantní a okouzlující a jeho mravy jsou občas mírně řečeno uvolněné... Velmi snadno se začne nudit, pak je nesnesitelný.
Na druhou stranu je to v podstatě férový "člověk", který kvůli své minulosti nikdy neodpouští zradu. Přestože neustále vypadá lehkomyslně a beztarostně, stýská se mu po rodné zemi, rodině, jež ho zavrhla a bolestně si uvědomuje, jak všichni, které miluje, kolem něho rychle stárnou a brzy zemřou...


Alek Amasa

Alek je od svých šestnácti let Seregilův učeň, přítel, společník a v neposlední řadě nakonec i milenec. Alekova matka zemřela brzo po jeho narození a otec pár měsíců před tím, než potkal Seregila.
Alek prodělal během série asi největší vývoj. Už sice na začátku to byl nepopiratelně šikovný, inteligentní chlapec, co se dokáže sám o sebe postarat, ale na druhé straně byl typicky seversky natvrdlý, necivilizovaný a docela nesmělý. Seregilovým vlivem se nám Alek hodně změnil, takže ve třetím díle už je to silná osobnost, která je někdy schopna převálcovat i Seregila, to už je co říct..XD Z těch dvou je Alek ten puritánštější, někdy i bolestně čestnější, jediným společným povahovým rysem je jim asi ta tvrdohlavost, což je někdy problém...

série Only the ring finger knows (BL novely)

autorka: Satoru Kannagi

ilustrátorka: Hotaru Odagiri

počet dílů: 5 (5. novela není zatím licenzlá)

licenzlé: DMP - June

download: 4shared (1. - 3. díl)

Only the ring finger knows se dostalo do podvědomí yaoifangirls jako manga, kterou nakreslila mangaka Hotaru Odagiri, ale málokdo ví, že původně se jednalo o román japonské autorky Satoru Kannagi, který Hotaru Odagiri pouze ilustrovala. Samotná manga zachycuje jen polovinu prvního románu, to jen tak pro zajímavost... XD


Prvně něco málo k ději... Ve škole Watariho Fujiho teď panuje nový hit, nošení pasujících prstýnků. Shodné prstýnky na pravém prsteníčku symbolizují přátelství, prstýnky na prostředníčku pravé ruky znamenají, že jste singl a konečně, ta nejpopulárnější část, prstýnky na levých prsteníčcích všem oznamují, že jste zadaná/ý - pokud by jste velmi pečlivě hledali, tak podle shodného prstýnku poznáte s kým dotyčná/ý chodí.
Přestože Wataru této módě příliš nefandí, má taky jeden takový prstýnek, jenž opatruje jako oko v hlavě a téměř nikdy ho nesundává. Spousta jeho spolužáků tak došla k mylnému závěru, že Wataru stále chová nějaké city ke své bývalé přítelkyni, ale pravda je taková, že Wataru si prostě svůj prstýnek oblíbil, nikdy ho v páru nekoupil a podle jeho vlastních slov je to už jeho takový "společník".
Jaké je však Watariho překvapení, když se jednoho dne do jeho třídy vřítí všemi obdivovaný sempai a elitní student v jednom, Yuichi Kazuki, a oznámí mu, že si s ním v umývárně omylem prohodil prstýnky... Mimo to jen tak mezi řečí nazve Watariho hlupákem, že si toho nevšiml dřív - jejich prstýnky byly sice totožné, ale ten Yuichův byl jaksi užší a Wataru ho málem na prst ani nenarval XD - a vůbec má tenhle náhle protivný idol školy velmi daleko od respektovaného chlapce, který je ke všem milý a laskavý... ke všem, krom Watariho. Ale proč?



Only the ring finger knows je klasickým zástupcem žánru shounen ai, a to v jeho nejčistší podobě - se všemi klady a zápory, jenž z toho plynou.

Dovolím si tvrdit, že tahle série je tak trochu lyrická, výjimku tvoří první díl, který je v porovnání s pokračováními pestřejší, dynamičtější. I tak však v celé sérii nenajdete žádné nervy drásající drama, žádný "angst" tolik oblíbený mezi fanynkami yaoi. Děj tak nějak pomalu plyne - v 2. a 3. díle je zachycen Watariho a Yuichiho život, jak se jejich vztah pomalu posouvá do hlubší roviny, přesto se tu však stále nic zásadnějšího neděje.

Ale i tady se najde několik okamžiků, které rozhodně upoutají vaši pozornost. Největší zlom nastává ve chvíli, kdy se ve druhém díle objeví Masanobu Asaka, Yuchiho rival v lásce. Nutno dodat, že postava Masanobiho nepůsobí v ději rušivě či nevěrohodně, nepokouší se totiž ukeho, Watariho, znásilnit, unést ani nic podobného, jak je poslední dobou v yaoi dosti nešťastně oblíbené. Naopak, dlouho by jsme dokonce považovali Yuchiho žárlivost za neopodstatněnou...

Celá románová série se přesto více či méně nese v nenáročném romantickém duchu narušeném pouze faktem, že naše zamilovaná dvojice musí svůj vztah před veřejností tajit. Opravdový střet s realitou ale nastává ve chvíli, kdy se na scéně, zhruba v poslední třetině druhého dílu, objevuje Yuichiho starší bratr Shohei. Tahle usměvavá sympatická postava se dosti razantně postaví proti Watariho a Yuchiho vztahu a rozhodně to nevypadá, že by svůj názor ani ve třetím díle změnila...

Only the ring finger knows je příjemná nenáročná série, jejíž největší chyba tkví podle mého v nemalém počtu vatových pasáží, které jsou sice pojaty mile a jsou i čtivé, na druhé straně ale budete mít pocit, že po těch 100 stránkách vlastně nevíte, o čem jste četli. Zmíněný problém se týká hlavně druhého dílu. Kdyby totiž autorka příběh rozdělila do dvou knih a některé časti, většinu druhého dílu, tak vynechala, určitě by udělala lépe.

Rozhodně vám nechci tuhle sérii vymlouvat ani vás od ní odrazovat, já sama ji mám ráda a stále patří mezi přeloženými BL novelami k tomu nejlepšímu, když vynechám Ai no kusabi. Nečekejte však zamotaný příběh nebo šokující zvraty, byli byste zklamáni.



PODTITULY:

1. díl - The Lonely Ring Finger
2. díl - The Left Hand Dreams of Him
3. díl - The Ring Finger Falls Silent
4. díl - The Ring Will Confess His Love
5. díl - ?