středa 19. prosince 2007

Jiraishin


žánr: policejní, akční, psychologické

počet volume: 19

mangaka: Tsutomu Takahashi

licenzlé: Tokyopop (pod názvem Ice Blade, stopnuto u 3. booku)

download: Mangatraders , LJ Free manga


Jiraishin je jedna z mála mang, co jsem četla a která neobsahuje sebemenší prvek nadpřirozena. Zároveň je to asi ta nejdrsnější manga, co jsem kdy četla. Možná proto, že autor pro své brutality v manze čerpá inspiraci z reálného života.


Hlavním hrdinou je detektiv japonské National Police Agency (NPA) Kyoya Iida, který patří k nejlepším ve svém oboru. Kyoya se nezastaví před ničím, aby vyřešil případ, ať to znamená paradoxně porušit zákon, ohrozit svojí osobu...nebo když na to přijde, ohrozit i někoho jiného.

Asi někoho nepřekvapí, že Kyoya není zrovna populární a přes jeho pracovní úspěchy by se ho někteří nadřízení, a nejenom oni, velmi rádi zbavili... Nebo je to spíš proto, že oni sami mají co skrývat?



Jiraishin je manga z policejního prostředí, které se snaží velmi realisticky zachytit. Jednotlivé booky na sebe většinou nenavazují a řeší se v nich jednotlivé případy, jenž má Kyoya na starost. Mangaka klade velký důraz i na vykreslení jednotlivých pachatelů trestných činů a čtenářům se snaží přiblížit jednání pachatele, jeho důvody, co činu předcházelo... Nesnaží se je ospravedlnit, mnohdy to jde i těžko, jen nám prostě dává možnost se na jednotlivé případy dívat z více úhlů. Při některých případech vám bude běhat mráz po zádech, z některých vám bude špatně a některých pachatelů vám bude třeba i líto (Ehm, většinou vlastně ne.)

Obrovským plusem celé mangy je samotný hlavní hrdina, charismatický chladný Kyoya Iida, který se spíš činí než metá idealistické prázdné řeči na všechny strany... A přesto nepůsobí jako neporazitelný hrdina či nadčlověk. Něco z toho, jak tiše sedí, nevyzpytatelně hledí a kouří své oblíbené cigarety působí neskutečně lidsky a opravdově.
Velice mile mě překvapila i Kyoyova parťačka Eriko Aizawa, která se může pyšnit statusem jedné z mála sympatických ženských postav v manze. Stejně jako zbytek mangy je i ona velice věrohodně zachycena, ženská, jemná, ale zároveň silná i tvrdohlavá.

Dalším příjemným překvapením byla pro mě kresba. Většina mang žánru shounen/seinen (zaměřená spíše na chlapecké/mužské čtenáře) bývá kreslena většinou mužským mangakou a podle toho kresba vypadá - spousta ostrých hran, pro nás dívky ne zrovna líbivá... Přesto kresba v Jiraishin je velmi krásná díky svým jednoduchým čistým liniím.
Navíc je styl kresby i vhodně přizpůsoben žánru mangy, takže proporce jednotlivých postav jsou velice realistické, nemluvě o rysech tváře. Třeba velké oči, tolik dominující v manga stylu, nejsou tak výrazné a jsou spíše užší.


Na závěr mi tedy nezbývá než se opakovat a tuhle mangu vřele doporučit. Pokud jste unaveni nepřeberným množstvím titulů s fantasy prvky a zatoužíte po něčem dospělejším a realističtějším, tahle manga je stvořená přímo pro vás.



POSTAVY


Kyoya Iida

Kyoya je nejlepším detektivem NPA s velmi drsnými metodami, který se nezastaví před ničím a je schopen obětovat všechno, aby vyřešil případ.
O jeho minulosti není v manze téměř žádná zmínka, krom toho, že jeho otec byl také policista, ale kvůli jeho nezajištěné zbrani (nejsem si přesně jistá, jak to bylo) zemřel nešťastnou náhodou civilista. Kyoyův otec poté spáchal sebevraždu.
Kyoya žije sám, za celou mangu, která popisuje asi 3 roky, nepadla jediná zmínka, že by měl nějakou známost. Zprvu jsem si myslela, že je velice extremní typ člověka milujícího samotu, ale jak ubíhaly jednotlivé booky mangy, začínala jsem mít pocit, že Kyoya se prostě nedokáže vzdát své práce, která není pro něj ničím méně než způsobem života a zároveň si moc dobře uvědomuje v jakém nebezpečí by jeho blízcí, vzhledem k povaze jeho práce a jeho tendenci si nadělat spoustu nepřátel, byli - takže se vztahům vyhýbá...
I když jsem tu několikrát dokola omílala Kyoyovo chladné vystupování, rozhodně to neznamená, že by byl úplný bezcitný parchant. Sice to není zrovna dobrák se srdcem ze zlata, ale o těch pár lidí, co mu přirostlo k srdci, se stará. Jen to nedává moc najevo... XDDD
Kyoyovým typickým poznávacím znamením jsou cigarety značky Hope a přesná muška...



Eriko Aizawa

Eriko je v manze Kyoyovým druhým parťákem. Je to chytrá detektivka a okouzlující směsice ženské křehkosti, ale zároveň i síly.
Když poprvé začne pracovat s Kyoyou, je na ní vidět, že přeci jen pohled na zmasakrovaná zavražděná těla nesnáší zrovna lehce. Přesto se to velmi rychle naučí překonat. Celý tenhle proces podstatně urychlí přítomnost Kyoyi, který je tak trochu magnet na všechny odporné a nechutné případy. Eriko a Kyoya se rychle sehrají a tvoří výkonný tým.
Na rozdíl od Kyouyi se v manze o Eričině soukromí mluví. Eriko má rodiče, vdanou sestru a později i přítele, s kterým se zasnoubí.
Eriko mimo jiné mluví plynně čínsky, anglicky a trochu ovládá i španělštinu.
Je to jeden z mála lidí, na kterých Kyoyovi záleží.







Scany...

Kyoya a Eriko během ne zrovna hladce probíhajícího zatčení... XDDD



Jeden takový pěkný scan... Takový ten děsně cool... XDDDD

neděle 9. prosince 2007

Cantarella

žánr: historické, fantasy

počet volume: 10 - zatím neukončené (proč já?!)

mangaka: Yuu Higuri

licenzlé: Go! Comi

download: Mangatraders



Cantarella je historická manga s prvky fantasy, za níž stojí slavná shoujo mangaka Yuu Higuri, jejíž jméno vám určitě nebude tak úplně neznámé díky její čtyřdílné sérii Gorgeous Carat nebo  dalším mangám jako jsou Zeus, Ludwig II. či Seimaden.
Pokud jste od ní přeci jen nic nečetli, museli jste se minimálně setkat s některým z jejích artbooků, protože její luxusní bishíci jsou vyhlášení... XD

Samotná manga Cantarella částečně čerpá z historických událostí, které se odehrávaly v Itálii v 15. století. Většina postav této mangy tedy skutečně existovala.
Centrem všeho dění je nechvalně proslulá rodina Borgiů, jež se "proslavila" úkladnými vraždami (trávení jedy bylo velice oblíbené), protlačováním příbuzných do důležitých úřadů, ať už světských či církevních, a incestem. Samozřejmě je do teď otázkou, jestli Borgiové byli skutečně tak zkažení, nebo jen stejně zkažení jako ostatní šlechtické rodiny v té době a pouze se o nich více mluvilo vzhledem k jejich moci a postavení. Pokud jsem ve vás probudila zájem o některá historická fakta, navštivte Wikipedii.

Mezi průlomové okamžiky této rodiny, které ji dostaly na vrchol mocenského žebříčku, patří zvolení Alonsa Borgii papežem. Po něm se této "cti" dostalo i jeho synovci kardinálu Rodrigovi, jenž pak přijal jméno Alexandr VI.
A právě kardinál Rodrigo je jednou z hlavních postav této mangy, které s pomocí nadpřirozených okolností vypráví příběh této rodiny.


Kardinál Rodrigo touží po moci, které, jak ví, může dosáhnout pouze skrze papežský úřad. Proto je rozhodnutý pro něj udělat cokoli, i kdyby měl přistoupit na pakt s ďáblem a v sázce by měla být duše jeho nenarozeného dítěte.

Za nedlouho mu jeho milenka Nachine porodí syna. Zvláštnosti, které jeho narození doprovázejí, v ní zanechají zlou předtuchu. Po hádce s Rodrigem, který ji záhy navštíví, se rozhodne svého syna zabít. Jenže démoni si, co je jejich, velmi pečlivě střeží. Nedovolí Nachine, aby ublížila jejich hostiteli a celý incident skončí požárem. Dům lehne popelem a jediným přeživším je jako zázrakem nemanželské dítě Nachine a kardinála Rodriga, Ceazare Borgia.

Rodrigo svěří péči o svého novorozeného syna své nové milence, vdově Vanozze Cattanei. Ta si malinkého Ceazara rychle zamiluje a pečuje o něj jako o vlastního. Za nedlouho je Vanozza s Rodrigem těhotná a postupně mu porodí celkem tři děti - Juana, Lucrezii a nakonec nejmladšího Jofreho.
Vztahy mezi nevlastními sourozenci jsou složité. Zatímco Lucrezia Ceazara upřímně zbožňuje a obdivuje, její bratr Juan Ceazara z duše nenávidí a žárlí na pozornost, jaké se Cezarovi od Juanovi matky Vanozzi a sestry Lucrezie dostává. Proto při hádkách často hází vinu na Ceazara a dožaduje se jeho potrestání u jejich otce Rodriga. Ten totiž, narozdíl od Vanozzi,  Ceazara nenávidí a Juan to moc dobře ví a využívá toho ve svůj prospěch.

Milující Vanozza je jednou z mála, kteří vidí a uvědomují si nepřirozenou temnotu obklopující Ceazara. Svoji přítomností, laskavostí a moudrostí však Ceazarovi démony odhání, pro Ceazara je tak jednou z nejdůležitějších osob v jeho životě. Co však osud nechtěl, Vannoza je nucena se urychleně provdat, protože začínají o ní a Rodrigovi kolovat klepy. To mimo jiné znamená, že musí své děti a Ceazara opustit. 

Péči o ně přebírá Adriana de Mila, Rodrigova příbuzná ze Španělska, která by laskavost nepoznala ani kdyby ji kousla do zadku. Obzvlášť k Ceazarovi se chová krutě, protože stejně jako Juan vycítí, že Rodrigovi na Ceazarovi nijak zvlášť nezáleží.

Ceazarovo relativně hezké dětství tak končí
a on začne pomalu propadat touze po smrti, už ani radostné chvilky s nevlastní sestrou Lucrezií v něm nedokáží probudit touhu po životě.

Co se nepodařilo Lucrézii, se souhrou náhod paradoxně podaří úkladnému vrahovi "Michelettovi", Chiarovi, jenž byl pověřen jeho zabitím. Chiaro, přitahován podobnou osamělostí, jakou cítí i on sám, se totiž místo Ceazorovým vrahem stane jeho jediným přítelem.

Většina děje této mangy se však odehrává o několik let později, když už jsou hlavní protagonisté - Ceazar, Chiaro a Lucrezia - dospělí. Ceazar se stává kardinálem a jeho veškerá láska k otci se už dávno vytratila. Rodrigo
, teď už papež Alexander VI., je jen jeho vyděšenou loutkou. Ceazar totiž začíná chorobně toužit po moci a jeho síť intrik je čím dál rozsáhlejší.

Stejně jako rostou jeho ambice, tím sílí i démoni v jeho těle a jsou hůře se ovladatelní. Jedinou záchranou před šílenstvím způsobeným démony mu je Chiaro, jeho nejlepší přítel.

Jenže i tohle pouto, které Ceazara k nějaké jiné živé bytosti poutá, se pomalu rozpadá, ničeno jeho žárlivostí a pocitem zrady z oboustranně se prohlubujícího vztahu mezi Chiarem, k němuž ho váže mnohem hlubší cit než bývá mezi přáteli zvykem, a Lucrezií, jež byla do Ceazara dlouho nešťastně zamilovaná.  

Ceazar tak začíná intrikovat jak proti vlastní sestře, tak i Chiarovi, z přátel se nevyhnutelně stávají nepřátelé...



Cantarella je opravdu překrásná manga a to nejen svou líbivou kresbou. Je to nádherný, dojemný příběh, který rozhodně stojí za přečtení a určitě ve vás zanechá silnější dojem.

Osobně považuju Cantarellu za jednu z nejlepších mang Yuu Higuri, stejně jako ji považuju za její nejdospělejší dílo. Tím nechci nijak snižovat kvality jejích jiných mang, ale Cantarella je přeci jen o poznání temnější a přímo z ní sálá atmosférou divadelních tragédií.

Postavy jsou velice realistické, ale jednoznačně největší prostor zde dostal Ceazar, ostatní postavy mu spíš sekundují. S Caezarem si Yuu opravdu vyhrála a proto, ač se z něho chvílemi stává necitelný parchant, člověk si ho i přes to musí zamilovat.

K celé manze mám tak nakonec jedinou výtku, tedy vlastně k jejímu konci, respektive k absenci toho konce. Manga totiž není dokončená, protože si od ní mangaka vzala přestávku. Ať jsem hledala, jak jsem hledala, zatím se mi nepodařilo sehnat nějaké bližší informace o (ne)plánování jejího dokončení... Nezbývá tedy než doufat.

I přes tuto nemalou vadu na kráse si myslím, že Cantarella rozhodně stojí za přečtení a byla by škoda si ji nechat ujít.


Historická fakta...

Taková zajímavost - podle historických pramenů, měl skutečně Ceazar milostný vztah s Lucrezií, ale z nich dvou to byl právě on, kdo byl zoufale zamilovaný. Když si Lucrezia vzala Alfonsa Aragonského, svého druhého manžela, tak se do něj hluboce zamilovala. Její bratr to ale nesnesl a nakonec ho nechal zabít... He, to utuží rodinné vztahy, co? *křečovitý usměv*

Poslední historické faktum – Ceazar byl syn Vanozzi Cattanei, takže ne nevlastní bratr Lucrezie a Juana jako v manze.


POSTAVY


Ceazare Borgia


Chiaro / "Micheletto"



Scany...

První setkání Ceazara a Chiara....