Time of Dog and Wolf (2007)

- alternativní název: Time Between Dog and Wolf, The Hour of the Dog and Wolf

- žánr: akční, romantické

- počet episod: 16

- délka episody: 1 hodina

- download: LJ Jdramas (complete, host links -Megaupload)

- on-line sledování: mysouju.com

Abych vám trochu osvětlila a zpřitažlivěla děj, budu zabíhat až do páté episody, protože teprve od ní to začne být doopravdy zajímavé. Proto, pokud takovéto spoilery nenávidíte, nečtěte to!

Soo-Hyun Lee (Jun-Ki Lee) se stal v útlém věku svědkem matčiny vraždy, když ji zastřelil zabiják thajské Triády. Sám chlapec přežil jen díky náhlé vrahově slabosti a ze dne na den se tak stal sirotkem.
Do péče si ho vezme Joong-Ho Kang (Kyung-Ho Jung), agent NIS (National Intelligence Service/Národní zpravodajská služba) a kolega Soo-Hyunovy matky, a i přes počáteční protesty manželky se ho rozhodne vychovat jako vlastního.
Chlapec kupodivu do rodiny brzy zapadne, oba dva adoptivní rodiče si ho zamilují a nevlastní, stejně starý bratr ho ochotně přijme za sourozence. Přestože jsou chlapci odlišní jako den a noc, Soo-Hyun je za všech okolností vážný, zatímco Min-Ki (Kyeong-Ho Jeong) je lehkomyslný přátelský lenoch, stanou se z nich nejlepší přátelé.

Příběh se posouvá o třináct let dopředu. Oba bratři společně nastupují do NIS, i když na různé posty – Soo-Hyun do Oddělení pro zahraniční styky, respektive zkoumají pohyb zahraničních mafií na území Koreje, a Min-Ki do Oddělení pro analýzu informací.
Oba dva jsou se svým umístěním spokojení, Soo-Hyun vycítí příležitost k přístupu k tajným informacím, které by mu mohly v budoucnosti pomoci v jeho pomstě proti thajské Triádě a Min-Ki si blaženě užívá vědomí, že se ve svém oddělení zrovna nepředře.

Události však začínají nabírat na otáčkách, když se na scéně objeví půvabná umělkyně Jin-Woo Seo (Sang-Mi Nam), do níž se Min-Ki zamiluje, neboť mu učaruje její netečnost vůči jeho takřka profesionálnímu svádění. Z krásky se však vyklube Soo-Hyunova kamarádka z dětství, s kterou se setkal kdysi v Thajsku.
Od té chvíle má Jin-Woo, přezdívaná blízkými Ari, oči pouze pro Soo-Hyuna, který si to neuvědomuje a necítí k ní nic hlubšího než pouhé přátelství. Na druhé straně Min-Ki začíná poprvé na svého úspěšnějšího bratra žárlit a jejich přátelství utrží první trhliny.

Mezitím Soo-Hyunovo oddělení pracuje na sbírání důkazů proti thajské mafiánské skupině Cheongbong, jež vede Mao (Jae Seong Choi), bývalý zabiják, a která začíná rozšiřovat svůj vliv i mimo Thajsko.
NIS se tedy infiltruje mezi personál restaurace, kde probíhá jednání mezi Maem a korejskou mafií, a snaží se v jejich salónku během jednání zanechat odposlouchávací zařízení.
Soo-Hyunovi, převlečenému za číšníka, se to skoro povede, jenže v tu chvíli se Maovi vyhrne rukáv a Soo-Hyun si na jeho pravém zápěstí všimne tetování, které je naprosto totožné s tetováním matčina vraha, stejně tak jako popálenin, jež jeho matka na vrahově ruce zanechala, když se ho pokusila zoufale zastavit mísou s vařící polévkou.
V tu chvíli se Soo-Hyunovi zatmí před očima, ignoruje veškeré příkazy z vedení, vytasí zbraň a začne Maa pronásledovat.

Celá tahle nevydařená akce skončí fiaskem, Mao mu uteče, Soo-Hyun je postaven před "soudní" řízení a vzhledem ke svým pohnutkám je z NIS vyhozen.

Soo-Hyun to hodně špatně nese, po většinu svého života totiž toužil po kariéře v NIS a po pomstě své matky a oboje mu tak proklouzlo mezi rukama. Impulsivně si koupí letenku do Thajska a rozhodne se dostat do místní mafie.
Chlapec si to však představoval tak trochu jako Hurvínek válku, takže nebýt starostlivé Ari, obětavého nevlastního bratra a bývalého agenta Sang-Shik Bae (Tae-Sung Lee), jejich rodinného známého, byla by z něho pěkně tuhá mrtvola.

Když se tedy vrátí zpět do Koreje a už si myslí, že svojí pomstu nikdy nevykoná, zkontaktuje ho ředitel NIS, Jung (Gab-Soo Kim), a nabídne mu navrácení jeho pozice u NIS, ale pouze v případě, že se stane agentem v utajení a pomůže mu zničit Cheongbong.
Má to však jeden háček - znamená to, že Soo-Hyun bude muset zfingovat vlastní smrt a pro všechny blízké a milované se stát mrtvým, bude muset žít po boku lidí, kterými nejvíce opovrhuje a stát se pravou rukou muže, jemuž touží prohnat kulku hlavou.
Přesto, Soo-Hyun nabídku přijímá a o měsíc později Soo-Hyun Lee umírá při dopravní nehodě...
... a skoro v ten samý okamžik do Thajska přijíždí mladík Kay, se "záhadně" identickým obličejem s Soo-Hyunem...

Když jsem si pouštěla první díl Time of Dog and Wolf, v životě by mě nenapadlo, že mě ten seriál tak uchvátí, protože seriálů a filmů na téma "pomstím své rodiče", ať už se snažily tvářit všelijak, tu bylo nespočetně. Přesto se tomu seriálu podařilo mě zaujmout a už u třetího dílu, kdy Soo-Hyunovi ujely nervy, (a podle mě opravdu věrohodně), jsem trnula nad tím, jakým směrem se bude seriál dál ubírat. Maličko mě sice vyděsil okamžik, kdy se hlavní hrdina drsně vydá do Thajska si to s Triádou osobně vyříkat, ale naštěstí dostal pořádnou nakládačku, takže koncepce "super drsného cool všemocného hrdiny" nedostala šanci.
Když pak Soo-Hyun přijme svojí novou identitu Kaye, dorama mě naprosto dostalo a v tu chvíli mohl na zahradě vybouchnout třeba granát a já bych si toho pravděpodobně ani nevšimla.

Když se pokusím být opravdu hodně objektivní, vytkla bych v druhé čtvrtině některé romantické scény mezi Jin Woo, neschopné zapomenout na Soo-Hyuna, a Min-Kim, který se beznadějně pokouší soupeřit se stínem svého mrtvého bratra. I když jsem oceňovala scénáristy, že neměli tendenci ty dva cpát násilně dohromady a celkově jejich vztah pojaly s opravdovým citem, stále se mi přeci jen zdály tyto scény zbytečně zdlouhavé. Zvlášť v kontrastu s probíhajícími událostmi v Thajsku, z nichž napětí crčelo na všechny strany, jsem to vnímala spíš jako zpomalující prvek než vítané zpestření.
Pravdou ale zůstává, že akční a "mafiánská" složka podle mě zcela převážila nad tou romantickou, avšak podle mě to není v žádném případě mínus, naopak. Vnímám to jako příjemné osvěžení.

To, co vás dokonale přibije k židli, jsou náhlé zvraty, nebo spíš tedy skutečnosti, které se tak blbě sejdou a náhle odkryjí a na než pořád hlavní hrdina doplácí.
Bylo mi ho tak neuvěřitelně líto, tak pitomé ironické souhry náhod by se možná mohly v jiném podání jevit vyumělkovaně, tady to ale na mě tak vůbec nepůsobilo. Jen se mi vždycky chtělo brečet a scénáristy jsem místy nenáviděla. Nepamatuji si, že bych zažila postavu, které by měla větší smůlu, nebo vůbec byla tak nějak tragičtější, než byla ta Soo-Hyunova.

Další věc, jež vám sledování tohohle seriálu jistě zpříjemní, jsou vztahy mezi postavami, které nejsou vůbec jednoduché, mění se a například takový vztah mezi Soo-Hyunem/Kayem a Maem byl opravdu dech beroucí. Mao začal brát Soo-Hyuna/Kaye jako svého syna, zatímco Soo-Hyun/Kay, ač pro něj zabíjel a několikrát mu zachránil život, netoužil po ničem jiném než ho nakonec zničit a pak ho osobně zabít.

Dále na mě zapůsobily i postavy celkově, podle mě byly opravdu věrohodné, ať už se jednalo o agenty NIS, civilisty (těch tam moc nebylo) nebo členy mafie, které bych sice opravdu nepovažovala za sympaťáky a hodné hochy, přesto byli minimálně zajímaví a některé jsem měla opravdu ráda, třeba takového Maa.

Nemohu si pomoct, ale superlativit budu dál, k hereckým výkonům nemám nejmenší výtku, zvlášť bych ale vyzdvihla Jun Ki Leea, který tu zvládal hrát v podstatě tři různé role Soo-Hyuna a zhostil se toho na jedničku. Po tomto seriálu i těch pár skeptiků ohledně jeho hraní zmlklo, a to naprosto oprávněně.

Na závěr už pochválím "jen" hudbu, která je bezvadná, skvěle podtrhuje scény a dokázala mě několikrát rozbrečet. Jedno z mála OST, které jsem si prostě musela stáhnout...


Tak tedy, s naprosto čistým svědomím tenhle seriál vřele doporučuju, pokud tomu odpustíte trochu pomalejší rozjezd, zaručuji vám, že nebudete litovat.