Legend of Nereid

žánr: romantické, fantasy

počet volume: 15

manhwaka: Mi-Ri Hwang

download: Mangatraders, Anime-Eden (complete)

Takové to neoficiální pravidlo, které říká, že když hledáte nějaký určitý žánr, tak se zaručeně dostanete k úplně jinému, platí u mě se 100% jistotou. Takže když jsem se včera poohlížela po nějakém kompletním komediálním shoujo s temperamentní hrdinkou v čele a pokud možno ze školního prostředí, narazila jsme sice na shoujo, a i kompletní *údiv*, jenže fantasy a hlavní hrdinka měla k mé vysněné poněkud daleko... *návrat do reality*

Narazila jsem totiž na manhwu Legend of Nereid od zde již zmíněné manhwaky Mi-Ri Hwang. Pokud si vzpomínáte, mluvila jsem tu o ní už v souvislosti s Cutie Boy a Hot blooded woman. Právě jméno ony kreslířky byl hlavní důvod ke stáhnutí této dlouhé série...



Příběh manhwy Legend of Nereid je zasazen do antického Řecka, což mě velmi mile překvapilo, protože jsem tak četla první fantasy příběh, který se odehrával v exotičtějším prostředí než jsou už nudné pseudo-středověky. Přičtěte k tomu kresbu Mi-Ri Hwang a máte naprosto okouzlující kombinaci.

Celá manhwa začíná návštěvou proroka Atropa královnou země Attica, která by si od něj ráda vyslechla proroctví týkající se budoucnosti jejího národa a korunního prince. Jenže odpovědi Atropa nejsou vůbec takové, jaké by si královna přála. Atrop předpovídá Attice zkázu - trůn, jenž se bude koupat v krvi a na němž její syn určitě sedět nebude.
Královna Attici zareaguje přesně tak, jak se od tyranské královny očekává, tudíž začne prorokovi vyhrožovat, že pokud ji neprozradí jméno uzurpátora trůnu, nechá mu vyvraždit rodinu přímo před očima. Atrop se rozhodne poprvé ve svém životě zalhat, protože na její otázku nezná odpověď, a vysloví náhodně první jméno, nebo spíš titul, jenž mu přijde na mysl - Ocean Warrior ostrova Akaron. K zmíněnému ostrovu je tak okamžitě vysláno vojsko v čele s mladým generálem Themedem, aby mladičkého válečníka našlo a zabilo.

V téže chvíli patnáctiletá Matia netuší, že brzy bude její život převrácen vzhůru nohama. Matia si pokojně žije na ostrově Akaron se svojí matkou, s níž cvičí šerm, poslouchá učení mistra Muta a její jedinou starostí a touhou je výhra jednoletého titulu Ocean Warrior.

Konečně přichází onen osudový den, závod o vysněný titul. Všichni chlapci a dívky, kteří završili patnáct let, se ho účastní. Jednoznačnými favority jsou Matia a její kamarád a rival v jednom, Kulap.

Matia nakonec soutěž vyhraje a ukořistí meč, symbol jejího vítězství, který byl zabodnut v malém skalisku v moři a hrdě plave zpět ke břehu. Jenže to netuší, že tam už na ní čeká vojsko generála Themeda s rozkazem ji okamžitě zlikvidovat. Její matka ji však varuje, Matia se potopí zpět do moře a plave do jeskyně, kde se hodlá ukrýt. Je zmatená a vůbec netuší, co se děje. O něco později se k ní přidá její kamarád, Kulap, který ji na radu mistra Muta přinese zahozený meč, který si v soutěži vybojovala, a v kostce ji vysvětlí souvislosti mezi armádou generála Themeda, proroctvím, kterému on sám nevěří, a jí.

Matia se celkem rozumně rozhodne utéct, ne že by ji něco jiného zbývalo. Ostříhá si vlasy a rozhodne se pod jménem Kulap vydávat za chlapce, což se ukáže jako šťastné řešení už jenom kvůli jejímu všudevisícímu a všemiznalého portrétu. Aby to Matia měla ještě dobrodružnější, je na její hlavu vypsaná tučná odměna.

I když se naše hrdinka snaží co nejméně nápadně dostat k prorokovi Atropovi, ironie osudu tomu nechtěla, aby se nezapletla do pokusu o otravu generála Themeda, omylem mu nepomohla a nestala se jeho sluhou... XDDD



Musím se přiznat, že mám z této manhwy rozporuplné pocity. Ústřední zamilovaná dvojice, Matia x Themedes, mě upřímně moc nebrala a ani jednoho z nich jsem si nebyla schopna doopravdy oblíbit, i když nemůžu zase tvrdit, že by mi vyloženě vadili. Přesto byla Matia na můj vkus moc naivní, z obrázků jsem navíc čekala válečnici, ne osudem vláčenou hrdinku, a Themedes byl až příliš dokonalý, takovým tím správňáckým stylem, jestli mi rozumíte.
Teď se jistě ptáte, jak jsem to mohla dočíst. Kupodivu docela snadno. Protože co tahle manhwa ztrácí na hlavních charakterech, které pořád nejsou zas tak zlé, nabírá na těch vedlejších, jenž jsem si skutečně zamilovala a trnula ve strachu o jejich osud. 

Zatímco láskyplný vztah hlavní dvojice byl spíše nudný, tak naopak vztah Themedeovi sestry, Naisii, a korunního prince Attici, Paramose, byl neuvěřitelně napínavý, smutný a strhující. Několikaletá jednostranná láska sympatického Paramose do nádherné, intrikářské Naisii, která ve svých očích a srdci měla jediné muže, vlastního bratra, byla zkrátka dech beroucí. Obou postav mi bylo hrozně líto a nebyla jsem schopna odhadnout, jak to s nimi dopadne. Tento vztah byl totiž zachycen mnohem realističtěji než dokonalé souznění Matii a Themedese. Mimochodem, úplně mi uniklo, kdy (a proč) se ti dva do sebe zamilovali... o_O

Pak tu máme poslední pár, jenž by rozbušil srdce kterékoli fanynky shounen ai, prince Tyona a jeho oddaného služebníka Lamodeuse. Pokud byste v této dvojici hledali nějaký něhou přetékající cit, tak byste se šeredně zmýlili. Princ Tyon je rozmazlený, chladný, krutý parchant a Lamodeus pro změnu fanaticky oddaný sluha. Ti dva mají mezi sebou dokonalou ukázku sebedestruktivního vztahu, kdy si navzájem ubližují, obzvlášť princ Tyon v jejich dvojici vede...

Opravdu mě udivuje ten kontrast mezi vykreslením vztahů hlavních a vedlejších postav. Kdy se některá autorka shoujo naučí, že romantika nemusí mít pouze jednu „cukrovou“ podobu... Myslím, že by tahle manhwa byla nejmíň o řád lepší, kdyby hlavní dvojicí byla Naisia a Paramos. Opravdu mě totiž nebaví číst shoujo, kde od první stránky vím, kdo s kým skončí a jak to celé dopadne...

Opustíme teď postavy a přejdeme k příběhu. Legend of Nereid má příběh velice vlažný, co si budeme nalhávat, klasické shoujo se v něm nezapře. Kupodivu mi to dlouho nevadilo z jednoho prostého důvodu – postavy a ty jejich intriky. Takže jsem si ani nevšimla, že se děj nějak přestal posouvat vpřed. Bohužel, někde za polovinou mi nastaly krušné časy a Legend of Nereid jsem už ani tak nečetla, jako se jím spíš prokousávala. Vpřed mě táhla pouze zvědavost o osud vedlejších postav a nějaká Matia a Themedes už mi byli upřímně ukradení.

15 booků nebyla podle mě úplně nejšťastnější volba. 15 booků o tom, jak se Matia snaží dostat k prorokovi a očistit své jméno, je trochu moc. Naštěstí ke konci nabírá příběh zase na spádu, ale i tak se vycpávkový pocit z prostřední části jen tak nesmyje. 

Celá manhwa končí docela slušnou pointou, ale na druhou stranu se už vůbec nezaobírá osudy vedlejších postav, z čehož jsem málem dostala infarkt.

Suma sumárum, Legend of Nereid bylo zvláštní shoujo, na které hned tak díky některým postavám nezapomenu, přesto se kvůli příliš okatému, neoriginálnímu osudu hlavních dvou postav a místy přílišné zdlouhavosti neumístí mezi mými nejoblíbenějšími dílky. U komedie jsem schopna přimhouřit oko, ale tady bohužel ne... 

POSTAVY

Matia / Kulap

Vzhledem k tomu, že Matia vyrůstala na ostrově plného harmonie, je hodně naivní a přeci jen trochu odlišná od ostatních dívek mimo ostrov. Nemá totiž ani ponětí o módě nebo o tom, jak se chovat k mužům či šlechticům.
Když se dozví o proroctví a její úloze v něm, snaží se dokázat, že je to lež. Jenže to vůbec nebude tak snadné, jak si představovala - všechno se obrátí proti ní a ona je proklínána jako čarodějnice. Nezbude ji nic jiného než zůstat pod ochranou prince Tyona, který v ní vidí hlavně způsob jak království Attica porazit...

Themedeus

Themedeus je nadaný, mladý generál, který se těší velké přízni krále Attici. Naproti tomu také naneštěstí velké zášti ze strany královny, která nevynechá jedinou chvilku, jak proti němu nezaintrikovat.
Themedus je čestný muž, oddaný své zemi a plně se ovládá. Nebo aspoň do chvíle, dokud není nucen zabít dívku, jež miluje...

Naisia

Naisia je Themedeova mladší sestra, kterou zbožňuje. Přestože má tvář nevinného anděla, neváhá využit své pěkné tvářičky ve vlastní prospěch.
Její jedinou láskou je její bratr, který ale o jejích citech nemá nejmenší ponětí a nikdy by je ani nepřijmul.
Přestože Naisia často intrikuje, nutno dodat, že převážně ve prospěch bratra. Nežene ji vpřed bohatství ani moc, ale pouze blaho jejího milovaného sourozence. Naisia je schopna obětovat i samu sebe, pokud by to Themedeovi mělo pomoct.
Hodně žárlí na Matii a snaží se ji vyšachovat z bratrova života.

Paramos

Paramos je korunním princem Attici. Je to v podstatě čestný, rozumný, inteligentní mladý muž, kterého sžírá jeho dlouholetá neopětovaná láska k Naisii. Stále doufá, že mu jednoho dne bude Naisia jeho city opětovat a nechápe, proč je ke všem mužům tak lhostejná...
Když se dozví o jejích pravých citech k Themedeovi, jeho čistá láska se rychle přemění v žárlivost, vztek a zoufalství a rozhodne se Naisii získat i násilím. I kdyby měl jejího milovaného Themedia popravit a riskovat tak její nenávist....

Tyon

Tyon je druhorozený princ království Euripohtidai. Krom toho je to rozmazlený, nedospělý, krutý, horkokrevný spratek, který by si zasloužil nakopnout. Kvůli jeho krásnému vnějšku mu padají všechny ženy, a dokonce i muži, k nohám, což jeho už tak pochybný charakter rozhodně nemůže vylepšit. Přes všechny tyto špatné vlastnosti se mu nedá upřít vysoká inteligence a odvaha.
Podobně jako Naisia, i Tyon později intrikaří, jenže narozdíl od ní, dost ošklivým způsobem. Navíc jeho jediným hnacím motorem je vidina jeho coby krále.
Tyon nesnáší dotyky, jedinou výjimkou je Lamodeus, jeho sluha a milenec. Milenec však v tom nejošklivějším a nejkrutějším smyslu slova, spíš bychom to měli nazvat ohřívadlo postele a majetek.
Tyon má zvláštní vztah k Matii, svým způsobem ho fascinuje, ale zároveň v ní vidí příležitost k poražení Attici, tudíž většina jeho sympatií k ní musí ustoupit honbě za mocí.

Lamodeus

Lamodeus je naprosto oddaným společníkem a sluhou prince Tyona. Je starší než princ a stará se o něj jako o mladšího bratra. Věnuje mu veškerou svoji pozornost a udělá úplně všechno, co mu Tyon přikáže, aniž by dal nějak najevo svoji vlastní vůli či odpor k vydanému rozkazu.
Zároveň je však jediným, na jehož radu je Tyon ochotný dát a z nich dvou je to rozhodně ten rozumnější. Většinu času musí hlídat Tyona, aby v jednom ze svých vzteklých výbuchů někoho nezabil.