Simon R. Green a jeho knihy

Simon R. Green, rodák z Anglie, je jeden z mých nejoblíbenějších fantasy a sci-fi autorů. Nebudu vás tu mučit jeho životopisem, protože to není podstatné, stejnak byste to zapomněli či umřeli u toho nudou a informace typu "žije šťastně se svojí manželkou a šesti kočkami na venkově v XXX" by vás asi taky neoslnily.

Takže se tu akorát pokusím vlastními slovy stručně shrnout jeho tvorbu.

Greenovou nejsilnější stránkou jsou jednoznačně postavy, na kterých celá jeho práce v podstatě stojí.
Pokud jste četli některé mé recenze manhw, mang nebo anime, mohli jste si už o mně a mém vkusu udělat jasný obrázek - jsem vysazená na výrazné postavy. Jsem schopná číst i ne úplně originální příběh, pokud ale bude mít švih, zajímavé dialogy a hlavně sympatické, věrohodné a návykové postavy. Což je přesně definice Greenových knih.
I když se nejedná zrovna o epické ságy s filozofickým podtextem, neustále tu nacházíte malá překvapení, špetku detektivky a podmanivou atmosféru. Přidejte do toho autorův perfektní suchý humor a máte lákovou kombinaci...

Východ Modrého měsíce

žánr: fantasy

Pro mě bezesporu Greenova nejlepší kniha, zároveň taky první, co jsem od něho četla. Chvílemi jsem u ní chcípala smíchy a o pár stránek dál zase trnula hrůzou, co bude dál.

Děj se točí okolo druhorozeného prince Lesního království, Ruperta, který je hned v úvodu knihy vyslán svým otcem, aby zabil draka. Na první pohled je to rozkaz trochu zbytečný, vzhledem k tomu, že ubohý drak sídlí pomalu až na druhém konci království a žádné velké škody nepáchá, ale královi důvody měly svá opodstatnění. Celá tato "pouť" je ve skutečnosti jen pouhá fraška, která má Rupertovi taktně naznačit, aby se už do svého rodného království nevracel. Protože druhorozený princ je v království, jehož korunní princ je zdravý, talentovaný a brzo má usednout na trůn, akorát politická hrozba a nástroj k rozpoutání občanské války.

Jenže, to by nebyl Rupert, čestný, charakterní, tvrdohlavý a natvrdlý, aby nanasedl na svého věrného oře, zbabělého Jednorožce a nepokusil se toho draka zabít. Jenže jak to tak bývá, nic nejde podle plánu...

Drak má do krvežíznivého netvora daleko, raději obdivuje svoji sbírku motýlů, drakova společnice, princezna Julie, je panenské a něžné dívce na hony vzdálena a nad celým světem visí hrozba východu Modrého měsíce, během něhož dochází k prolnutí světa lidí a světa tranzitivních bytostí, které netouží po ničem jiném než lidi mučivými způsoby zabít... neboť lidé mají něco, co oni ne - jsou reální.

série Jestřáb a Rybářka

žánr: fantasy, detektivní

dílů: 6 (Jestřáb a Rybářka, Vítěz bere vše, Zabiják bohů, Vlk v ovčím stádu, Stráž proti potupě, Kosti města)

Děj se odehrává několik let po válce démonů, tedy po Východu Modrého měsíce. Rupert a Julie opustili Lesní království a rozhodli se ke své minulosti otočit zády. Svá jména odvrhli a začali si říkat Jestřáb a Rybářka.
Pracují jako kapitáni Městské hlídky v prohnilém, zkorumpovaném přístavním městě Haven, kde se proslavili jako jediní čestní členové Hlídky.
Nenechte se mýlit, ono to tak žhavé není. Oba dva jsou sice čestní, ale za jejich metody by se nemusela stydět ani chodící zbraň hromadného ničení... Dokážete si představit, jak moc jsou asi oblíbení, že? XDDD

Zajímavě se zde snoubí detektivka s fantasy a obzvlášť pobaveně jsem sledovala přeměnu Ruperta a Julie v cyniky, kteří by momentálně ideály nepoznali, ani kdyby je nakoply do zadku... XD

Za Modrým měsícem

žánr: fantasy

Odehrává se o více jak 10 let po událostech Východu Modrého měsíce. Modrý měsíc je opět hrozbou, někdo zavraždil krále Lesního království, Haralda, a Rupertovi a Julii nezbývá než se vrátit zpět ke své minulosti...

Na to, že téma je tak podobné prvnímu dílu, je tato kniha zdařilá, přesto ale musím podotknout, že kvality Východu Modrého měsíce přeci jen nedosahuje.

Krev a čest

žánr: fantasy

Redhatský král byl zavražděn a dosud se nenašla jeho závěť. Narozdíl od většiny království, v Redhartu neusedá na trůn nejstarší princ, ale ten, kterého si král sám vybere... Jenže koho si zvolil, to nikdo neví.

Všichni tři princové tak proti sobě intrikují ve snaze se dostat na trůn. Náhle však prostřední princ, Viktor, záhadně onemocní. Pokud by se tato informace dostala ke dvoru, mohl by se s bojem o trůn nadobro rozloučit. Proto se rozhodl pro použití dvojníka.

Jordan býval úspěšný herec, který byl vítán i na královském dvoře. Ale jak to tak chodí, úspěch je jako houpačka, jednou si nahoře a později se nedůstojně plazíš ve špíně...
Jordan je právě takový případ. Kdysi býval slavný, dnes po něm neštěkne ani pes a jemu tak nezbývá než se živit jako potulný herec, což jeho pýcha nenese zrovna lehce... a co pak po jeho většinu času prázdný žaludek. XD
Nečekaně je mu však předložena lákavá nabídka, až příliš lákavá - pokud zvládne hrát dvojníka prince Viktora, zbytek života stráví obklopený luxusem... I když Jordan tuší, že v tom bude nějaký háček, nabídku okamžitě přijímá. Co člověk pro peníze neudělá, že? XDD

Díky mocné magii se Jordan musí stát přesnou fyzickou kopií prince Viktora, protože hrad, na něhož s princovými společníky – sirem Gawainem a hrabětem Roderikem, - míří, je postaven na samé hranici reality a neskutečna, takže tam obyčejná magická iluze nefunguje.

Jordan věděl, že se pouští do nebezpečné hry, ale ve skrytu duše doufal, že to nejhorší, co ho potká, budou tak maximálně hradní duchové. Ale ani ve snu by ho nenapadlo, že princ Viktor, jemuž pomáhá, bude stejně krutý a šílený jako jeho starší bratr Lewis a mladší Dominic...

Po Východu Modrého měsíce další z mých nejoblíbenějších knih od Greena. Bavila jsem se u ní opravdu báječně a do teď nechápu, jak byl autor schopen tak skvěle prokreslit to nemalé množství postav na pouhých 300 stránkách.



série Noční strana

žánr: prvky fantasy, detektivní

dílů: 8+ (Něco z Noční strany, Agenti světla a temnoty, Nářek slavíka, Kouzlo města, Cesty, po kterých jsme se nevydali, Ostřejší než hadí, Učiněné peklo, Nepřirozený slídil)

John Taylor má dar nalézat věci, které už všichni ostatní považují za naprosto ztracené. Je to totiž jeho nadání, doslova. Jedno z dědictví, které získal po své tajemné a nelidské matce...

John se narodil a vyrůstal na Noční straně, odvrácené straně Londýna, kde jsou neustále dvě hodiny po půlnoci a kde se mohou splnit všechna vaše přání. Jen musíte být připraveni zaplatit za ně vaším životem, duší, nebo nějakou částí těla... V hospodách a klubech můžete pít s anděly, upíry, duchy nebo dávno mrtvými lidmi... či lidmi, kteří se ještě nenarodili. Zdá se vám to šílené? Vítejte na Noční straně, místě, kde je možné všechno.

Noční stranu jsem si pochopitelně taky oblíbila, ne jen proto, že je psaná v mé oblíbené ich formě, ale zejména kvůli hlavní postavě Johna Taylora, který je zkrátka sympaťák a prazvláštní kombinace charakterního a zároveň naprosto bezcharakterního týpka.
Díly mají kvalitativně vzrůstající tendenci, i když ke konci jejich kvalita bohužel zase trochu klesá. Každá kniha je věnována jinému případu, který John zrovna vyšetřuje. Díly spojují, krom postavy Johna Taylora, taky zabijáci, kteří jdou našemu hlavnímu hrdinovi ze záhadných důvodů po krku, a tajemství původu jeho matky, jež všechny děsí...

Párkrát jsem narazila na názor, že Noční strana kopíruje Gaimanovo Nikdykde. Není to pravda. Ano, sice se tu taky vyskytuje myšlenka "podLondýna", ale je zpracována jinak, nemluvě o příběhu, jenž je diametrálně odlišný. Navíc, kde se Gaiman soustřeďuje hlavně na jakousi snovost, popis, lyričnost a postavy nemá tak výrazné jako Green, tak Green zase dává prostor hlavně těm postavám. Záleží na vás, jaké pojetí vám víc vyhovuje. Mně osobně se líbí oboje... záleží zrovna na náladě.

série Tajná historie

žánr: prvky fantasy, detektivní

dílů: 3+ (Muž se zlatým torkézem, Démoni jsou věční, Špion, který me strašil)

Eddie Drood je součástí vlivné a mocné rodiny Droodů, která před několika staletími vzala spravedlnost do vlastních rukou a od té doby ji neúnavně hájí. Nutno však dodat, že kvůli svému narůstajícímu vlivu a občasné bezohlednosti nejsou její členové zrovna oblíbení.

Eddiemu, stejně jako zbytku rodiny Droodů, byl při narození okolo krku připnut zlatý torkéz, který je propojen s jeho duší a v případě ohrožení se proměňuje ve zlaté, dokonalé pohyblivé a neprůstřelné brnění, charakteristický znak Droodů a jejich nejmocnější zbraň. Přesto se však něčím od zbytku své rodiny liší, touží totiž po svobodě a odmítá slepou poslušnost.

Svůj vzdor dotáhne dokonce do takových rozměrů, že rodinné sídlo opustí a pokusí se vymanit z područí své rodiny. Což mu pochopitelně není příliš platné, povinnosti Droodů musí plnit nadále a je mu pouze dovoleno si žít tam venku zdánlivě nezávislý život. Ediiemu to však vyhovuje, lepší něco, než nic...

V jeho životě ale nastane radikálný zvrat ve chvíli, kdy je nucen se vrátit zpět do rodinného sídla, kde se stane svědkem nepřátelského útoku na Srdce, zdroj moci Droodů a jejich torkézů. Matriarcha ho záhy pověřuje tajným úkolem a od té doby nic není jako dřív... Rodina Droodů totiž není takovým mstitelem spravedlnosti, jak Eddie věřil... A původ droodových torkézu je mnohem děsivější, než mohl kdokoli tušit.

Když jsem si poprvé četla anotaci na Muže se zlatým torkézem, znělo mi to skoro úplně stejně jako Noční strana, s pár úpravami, pochopitelně. V neposlední řadě k tomu došlo i díky ich formě. Když jsem si ale první díl této nové série přečetla, musela jsem pozměnit názor. Tyhle dvě série si jsou opravdu hodně podobné, co se týče prostředí a žánru, přesto na mě Muž se zlatým torkézem zapůsobil jinak... lépe.
Kniha je ucelenější, dá se dokonce číst jako samostaný román. Eddie je mi dokonce o něco sympatičtější než John Taylor. Jestli to je jeho jasně danými, ohraničenými schopnostmi či mnohem příjemnější ženskou společnicí Molly, těžko říct... Každopádně jde o začátek slibně začínající nové série, kterou by byla škoda si nechat ujít.

série Morituri

žánr: sci-fi

díly: 5 + 3 (Morituri, Rebélie, Válka, Čest, Osud + Soumrak říše:Mlhosvět, Chiméra, Peklo)

Owen Morituri si jako bohatý a naprosto neambiciózní šlechtic císařství užíval nic nedělání a bezstarostnosti. Jeho největším trápením tak akorát bylo, jak vysvětlit otci, že rozhodně nechce pokračovat v rodinné tradici a stát se bojovníkem, ale místo toho by raději studoval historii. Jenže jeho záviděníhodnému životu byla náhle učiněna přítrž, protože se ho Císařovna rozhodla postavit mimo zákon a Owenovi nezbylo nic jiného než se probojovat mezi vlastními bodyguardy, utéct a ve společnosti ztroskotané zlodějky Hazel d´Ark, esperkých mutantů z Lidové fronty, profesionálního revolucionáře Jacka Hokuse a posledního žijícího příslušníka rasy hádoidů, Tobiase Moona, vymyslet plán, jak tu zatracenou mrchu z toho trůnu zase svrhnout...

Na první pohled zní tato série hodně ujetě a jednoduše, ale budete se divit, je to ta nejpropracovanější série od Greena a intrikami či nemalým množstvím dějových linií se to tu jen hemží. Bohužel tuhle sérii ještě nemám dokoupenou, tudíž ani přečtenou, takže ji nedokážu zatím zhodnotit.

Dolů mezi mrtvé

žánr: fantasy

Moc mě nezaujalo, kniha se mi zdála dost nepropracovaná, takže se tu s obsahem vypisovat nebudu. Recenze kdyžtak na Fantasy planet.

Popíjení půlnočního piva

žánr: fantasy

Nedotčeno. (Umírala jsme u tohu nudou.)

Podzim stínů

žánr: fantasy

Nedočteno. (Umírala jsme u tohu nudou II.)